Převzít Nobelovku? Díky za ni, ale už mám něco jiného, vzkázal Dylan

Americký zpěvák a básník Bob Dylan se osobně nezúčastní prosincového slavnostního předávání Nobelových cen ve Stockholmu. Podle Švédské akademie se omluvil kvůli jiným závazkům. „Je to neobvyklé, ale ne výjimečné,“ vzala akademie Dylanovo rozhodnutí na vědomí.

Dylan se během 115leté historie Nobelovy ceny za literaturu stal vůbec prvním oceněným hudebníkem. Prestižní cenu získal za „vytváření poetických novotvarů ve velké tradici amerického písničkářství“.

Že si ji osobně nepřevezme, vlastně tak překvapivé není. Písničkář otálel už s reakcí na informaci o získání Nobelovky. Teprve po dvou týdnech mlčení oznámil, že ji přijímá. Zpráva o ní mu prý „vyrazila dech“. Švédská akademie během čekání na reakci prohlásila, že laureátovo rozhodnutí nikdy nesoudí a že je jen na něm, jaký postoj k ceně zaujme. 

Dylan už při komentování Nobelovky uvedl, že se ceremoniálu zúčastnit chce, pokud to bude možné. V dopise, který akademie, jak uvádí na svém webu, obdržela v úterý 16. listopadu vysvětluje,  že nemůže v prosinci přijet do Stockholmu, a není tedy schopen účastnit se ceremoniálu. „Opět zdůraznil, že se cítí být velmi poctěn a přeje si, aby mohl ocenění obdržet osobně,“ píše se ve vyjádření.   

Že si laureát nepřijde pro cenu, je neobvyklé, ale ne výjimečné. V minulosti jich několik, z různých důvodů, nemohlo přijet do Stockholmu převzít cenu, přesto jim pořád patří, stejně jako patří Bobu Dylanovi.
Z vyjádření Švédské akademie

Ze zdravotních důvodů se na předání ceny za literaturu v minulosti nedostavili například Jaroslav Seifert v roce 1984, Elfriede Jelineková v roce 2004, Harold Pinter o rok později nebo Alice Munroová v roce 2013.

Spolu s cenami za lékařství, fyziku, chemii a ekonomii se Nobelova cena za literaturu předává ve Stockholmu, zatímco ocenění za mír v Oslu. V obou případech se ceremoniály konají 10. prosince, tedy ve výročí dne úmrtí švédského chemika a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, jenž ve své závěti rozhodl o vzniku ceny za důležité vědecké objevy, literární počiny či za podíl na zajištění míru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 5 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 5 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 7 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 9 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 16 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...