Před sto lety začali hrát na prknech olomouckého Moravského divadla česky

Moravské divadlo v Olomouci slaví sté výročí vzniku stálé české divadelní scény. Divadlo bylo poprvé otevřeno jako české 1. září 1920 slavnostní premiérou Smetanovy Libuše. Do té doby se na jevišti hovořilo výhradně německy. Divadlo má kapacitu čtyři sta diváků a jeho empírová budova na Horním náměstí je od roku 1958 kulturní památkou České republiky.

Významné jubileum chtělo vedení divadla připomenout výstavou v Senátu, kočováním po kraji a také vybudováním Prozatímní scény na Výstavišti Flora. Pandemie koronaviru ale plány překazila. Zrušen byl i původní slavnostní večer stanovený na 6. září. 

Vybudování Prozatímní scény přeložilo vedení divadla na příští rok, stejně jako plánovanou výstavu ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. V příštím roce chce divadlo pokračovat i v kočování po Olomouckém kraji.

„Mrzí nás, že jsme museli odložit většinu plánovaných oslav, hlavně velkou spolupráci s Výstavištěm Flora Olomouc, kde měla stát Prozatímní scéna. Naštěstí jsme se díky zlepšující se situaci mohli k části plánů vrátit, a tak jsme v omezené míře kočovali po Olomouckém kraji a mohli jsme uspořádat Moravské divadelní léto,“ uvedl ředitel divadla David Gerneš.

Část oslavy přesunulo divadlo na listopad

Hlavní část oslav se uskuteční až při Noci divadel 21. listopadu. Program začne již dopoledne, návštěvníky čekají exkurze po zákulisí, workshopy i besedy.

„Program, na kterém se budou podílet všechny tři umělecké soubory Moravského divadla, vyvrcholí galavečerem za účasti významných osobností spojených s historií a současností divadla. Během večera budou také představeni noví emeritní členové Moravského divadla,“ nastínil mluvčí David Kresta. Do konce roku vyjde také kniha věnovaná stoleté historii českého divadla v Olomouci.

V Olomouci působila Gollová i Bek

Moravské divadlo Olomouc je stálou českou divadelní scénou již od roku 1920, kdy v budově na dnešním Horním náměstí navázalo na devadesát let starou historii Königliches städtisches Theater. S dějinami olomouckého divadla je spojeno mnoho významných jmen jako Gustav Mahler, Eduard Haken či Josef Bek. Ze známých hereček zde působily Nataša Gollová, Slávka Budínová či Marie Vášová. Divadlo sídlí v klasicistní budově z roku 1830.

Moravské divadlo Olomouc je v současnosti jediným divadlem se třemi uměleckými soubory na střední a východní Moravě. Divákům nabízí baletní představení, operu či operetu, ale také muzikál a činohru. Každoročně jej navštíví přes sto tisíc návštěvníků.

Stavba podle plánů vídeňského architekta Josefa Kornhäusela začala vyrůstat na jaře roku 1828 na místě původní měšťanské zástavby, nová klasicistní budova byla slavnostně otevřena 4. října 1830. Nová scéna pod názvem Městské divadlo nabídla prostor pro 900 diváků.

Na fasádě budovy byly po roce 1884 umístěny podobizny velikánů německé kultury – Schillera, Goetheho, Mozarta a Wagnera. Hrálo se převážně německy.

V polovině 20. let 20. století se v tomto divadle přistavoval zadní trakt, v němž se nachází provozní zázemí. Přestavba hlavního objektu v letech 1940 a 1941 podle návrhu Karla Fischera přinesla úpravu průčelí, ze kterého odstranila veškerou figurální i dekorativní výzdobu.

Současnou jednoduchou klasicistní fasádu zakončuje trojúhelníkový štít s plastikou sochaře Vojtěcha Hořínka znázorňující symboly divadla.

Budova Moravského divadla v Olomouci (1940)
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
před 4 hhodinami

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Ďábelský lazebník Sweeney Todd účtuje ve Státní opeře

Státní opera zahájila sezonu slavným broadwayským muzikálem Sweeney Todd: Ďábelský lazebník z Fleet Street. Hororový příběh o pomstychtivém holiči proslavil snímek s Johnnym Deppem. Na prknech se teď titulní role zhostil mimo jiné Adam Plachetka.
29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.