Praha 5 zřejmě přijde o unikátní funkcionalistickou vilu

Praha - Občané městské části Na Hřebenkách i odborníci na architekturu se obávají, že urbanisticky cenná vila Šebor architekta českého původu Jacquese Groara bude brzo zdemolována. Budova rodinné vily totiž patří do vlastnictví investorské firmy Arta, podle jejíž návrhů má vzácnou stavbu v budoucnu nahradit část komplexu obytných domů. Zastánce zachování cenné vily trápí především fakt, že stavba prozatím nebyla připsána na seznam chráněných památek.

Světově proslulý Jacques Groar, žák neméně významného architekta Adolfa Loose, nechal postavit vilu Šebor na konci 30. let. Právě s Loosem projektovali i další stavby, dnes všeobecně uznávané za architektonicky cenné budovy. Groarovi se po smrti dostalo navíc mimořádné pocty, kdy byla jeho pozůstalost uložena v londýnském Victorian Albert Museum. „Tím se mohou pochlubit pouze nejvýznamnější světoví architekti,“ soudí přední český historik architektury Zdeněk Lukeš.

Sami obyvatelé pražské čtvrti si své vily váží a nechtějí se smířit s faktem, že cenná památka ustoupí nové zástavbě. Už několik měsíců protestují občané proti demolici. Současný majitel však v těchto dnech vyklízí interiéry a pokračuje v budování obytného komplexu v okolí vily. Dle návrhů zde má vyrůst činžovní dům o rozloze 1 200 čtverečních metrů. „Paradoxem celé kauzy je fakt, že všechny ostatní stavby Loosových žáků jsou zapsané na seznamu památkářů,“ dodal Lukeš.

S názory architektů nesouhlasí Národní památkový úřad. Neshledává totiž na stavbě žádnou zvláštní uměleckou hodnotu. K tomuto názoru se přiklonil také památkový rezort magistrátu. Ředitel odboru Jan Kněžínek se brání vyjádřením, že v případě vily Šebor se nejedná o demolici, nýbrž o přizpůsobení vily okolní přestavbě. O umělecky cenný interiér projevilo na poslední chvíli zájem také Uměleckoprůmyslové museum. Snahy zástupců muzea však budou zřejmě marné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 14 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 16 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 19 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...