Praha - Galerie Jaroslava Fragnera uspořádala výstavu architekta Barta Goldhoorna o možnostech bytové výstavby v budoucnosti. Jeho koncept „Block City“ je kombinací analyzovaných sídlišť ze 60. a 70. let a kontextuálního, individualistického, ale také velmi drahého „Designer City“. Goldhoorn dostal možnost tuto koncepci vyzkoušet v novém městě pro 40 tisíc obyvatel jižně od Moskvy. Výsledkem jsou 4 masterplány a 150 modelů bytových domů od architektů z celého světa, které jsou od roku 2011 součástí putovní výstavy. V pražské galerii potrvá do 2. března. Goldhoornem komentovaná prohlídka výstavy proběhne v úterý 31. ledna od 18 hodin.
Architekt Bart Goldhoorn nazval sídlištní styl z60. a70. let „Modulární město - Modular City “, jako protiklad k němu staví „Designérské město - Designer City“, čtvrť ušitou na míru konkrétnímu zákazníkovi, východisko ke společnému bydlení vidí v modelu „Město z bloku – Block City“.
„Pracoval jsem patnáct let v Rusku, kde největší část měst je vystavena ze standardních sovětských paneláků. Podobné to bylo i v Československu, ale také v Holandsku, ale tam s tím přestali v 70. letech a pak už se v tom nepokračovalo. Architekti většinou při návštěvě Moskvy volají po přestavbě ošklivých paneláků. Ale v Rusku se stejné budovy stále staví. Je to velice levné, proto se tak nyní děje i v Asii, Africe a já jsem přesvědčen, že je to trend budoucnosti. Jde o to, že tzv. Designérské město je velice drahé a lidé v chudších částech světa touží po poměrně komfortním a levném bydlení, což přináší model, který jsme zamítli. Je tedy zde možnost vytvořit jakýsi trik, který nám umožní efektivnější způsob výstavby. Zlatá střední cesta jako standard,“ přiblížil svou práci v rozhovoru pro ČT24 Bart Goldhoorn.
„Těžiště výstavy BLOCK CITY tvoří čtyři masterplany (ateliéry HSA, EEDEA, MVRDV, KCAP) a 150 modelů blokové zástavby od architektů celého světa pro nové město o 40 tisících obyvatelích u Moskvy. Na velkém modelu města je zřetelná funkčnost jeho koncepce blokového města a možné opakované využití nejrůznějších podob bydlení s důrazem na architektonickou rozmanitost, velkou plochu zeleně a společného veřejného prostoru,“ doplňuje Dan Merta z Galerie Jaroslava Fragnera.
„Pokud váš produkt nelze použít kdekoli, máte menší možnost jej prodat. A prodáte-li méně, výrobní náklady na každý produkt budou vyšší. Proto byl zaveden standard: standard pro velikosti oděvů a bot, pro šrouby a úchytky, ale také pro rozličná média jako DVD disky a počítačové programy,“ obhajuje standardizaci Bart Goldhoorn.
Bart Goldhoorn pojmenoval devět základních pravidel:
1. Je stanovena mezinárodní standardní velikost městských bytových bloků. Pro každý klimatický pás jsou stanoveny individuální soubory velikostí.
2. V masterplanech je na základě standardních velikostí rozmístěno určité procento městských bloků.
3. Architekti koncipují projekty v souladu s těmito velikostmi, což ve výsledku znamená, že projekty mohou být použity současně na několika místech.
4. Protože se požadavky klientů mohou lišit, architekti vypracovávají projekty tak, aby je bylo možné modifikovat vestavbami.
5. Byl-li projekt už jednou realizován, je vyhodnocen a optimalizován pro budoucí použití.
6. Realizovaný projekt je certifikován, což znamená, že již není nutné předkládat jej ke schválení někde jinde.
7. Všechny projekty jsou zaneseny do katalogu, ze kterého si klienti mohou vybírat.
8. Aby mohl být projekt realizován, klient si od architekta zakoupí licenci.
9. Vedle realizací projektů měst z bloků jsou navrhovány také projekty na zakázku.
Architekt Goldhoorn si svou teorii ověřil na zakázce pro developerskou společnost Massthab, jež vypsala soutěž na nové (blokové) město pro 40 000 obyvatel poblíž Moskvy. Dle masterplanu byla u 80 % bloků požadována standardní velikost. Soutěže se zúčastnily čtyři mezinárodní architektonické ateliéry.
V rámci expozice je připravena i vizuálně zajímavá analýza proměny socialistického města na kapitalistické včetně tématu veřejného prostoru (železnou oponu nahradily chaotické ploty a mříže chránící nově nabytý majetek), vnímání architekta (kult osobnosti a prezentace architekta médii v posledních letech) či projekce starých (sovětských) filmů kriticky reflektující uniformitu panelákových sídlišť.
Hlavní část výstavy v galerii Jaroslava Fragnera tematicky doplňuje výstava VITAJTE V PANELSTORY! / Hromadná bytová výstavba v Bratislave 1955 - 1995 přibližující 21 sídlišť ve slovenské metropoli. Tuto část připravili přední slovenští historici architektury Henrieta Moravčíková, Mária Topolčanská a Peter Szalay. Prezentace knihy BRATISLAVA: ATLAS SÍDLISK spolu s přednáškou Henriety Moravčíkové a diskuze s hosty se uskuteční ve čtvrtek 16. února od 19 hodin.
