Nejstarší knihovna na Balkáně znovu otevřela své brány

Sarajevo - V uplynulém týdnu se v Sarajevu slavnostně otevřela nová budova nejstarší veřejné knihovny na Balkáně. Gazi Husrev-bekova knihovna funguje už skoro půl tisíciletí. Unikátní sbírka orientálních rukopisů nebo prvních děl v bosenštině bude teď čtenářům k dispozici v samém srdci hlavního města Bosny a Hercegoviny. Celkem je k dispozici na 100 tisíc dokumentů.

Nahrávám video

Jedna z nejdůležitějších knihoven jihovýchodní Evropy je díky milionové pomoci Kataru znovu plně funkční. I nyní chce mít v Sarajevu otevřené dveře všem. Zakladatel knihovny si to přál už v roce 1537.

Budovu postavil Gazi Husrev-bek pro ty, kdo hledají vědu. Od dob tehdejšího guvernéra Bosny přibyly tisíce knih. Nejstarší exemplář je z Bagdádu. Jedná se o jeden z dílů encyklopedie filozofa a vědce Al Ghazálího. „Přepsali ho 5 let před jeho smrtí, v roce 1106. Exemplář, který tu máme v knihovně, se dá považovat za nejstarší na světě,“ konstatoval knihovník Haso Popara.

Krvavou bosenskou válku přežila perla sbírky v sejfu národní banky - spolu s dalšími cennými dokumenty. Zbytek knihovny se osmkrát přemisťoval z jedné skrýše do druhé. Na rozdíl od jiných v obléhaném městě přežila. A nezahálela. „Během války jsme si pořídili vybavení na mikrofilmování. Přenesli jsme ho do Sarajeva přes tunel. A začali jsme rukopisy. Velkou část z nich jsme tak do konce války překlopili na mikrofilmy,“ řekl ředitel knihovny Mustafa Jahič.

Knihy jsou k dispozici v několika jazycích

Skoro pět století staré kulturní a vzdělávací středisko dochovává mnoho skvostů. Je jím třeba nejstarší tištěný dokument světa ve staroosmánštině. Knihy o vědě, filozofii, literatuře, právu a mnoha jiných tématech jsou návštěvníkům k dispozici v několika orientálních a evropských jazycích. Gazi Husrev-bekova knihovna v Sarajevu se tak během staletí stala nezaměnitelnou pamětí nejen Balkánu a Osmanské říše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 11 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.