Praha – Podobným způsobem, jakým byl Košický zlatý poklad do Národního muzea přivezen, byl z muzea i odvezen – ráno byl za přísných bezpečnostních opatření a za doprovodu českých i slovenských policistů přepraven z budovy bývalého Federálního shromáždění do bezpečí trezorových depozitářů. Národní muzeum ovšem už chystá další „pokladovou“ výstavu – zlato vystřídá stříbro. Od 16. února bude mít veřejnost možnost zhlédnout unikátní české stříbrné mince z období okolo roku 1000.
„Zájem veřejnosti o výstavu Košický zlatý poklad nás těšil, byli jsme spokojeni se zdařilou výstavou, ale řekli jsme si, že jako Národní muzeum musíme návštěvníkům představit i 'český poklad'. Kolegům z Historického muzea se podařilo dát dohromady unikátní soubor pokladů z počátku českého státu, který se k vidění nenabízí každý rok,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Výstava Nejstarší stříbrné poklady představí návštěvníkům ucelený obraz mincovnictví v počátcích českého státu. Obsahovat bude 2 000 mincí, tedy celkem přes 2,5 kg stříbra, včetně nejstaršího typu české mince – denáru Boleslava I. z 60. let 10. století. Největším lákadlem výstavy se pravděpodobně stane tzv. Poděbradský stříbrný poklad, poklad nejstarší české měnové jednotky, tzv. denárů velkého střížku z 10. století (1 400 mincí).
Národní muzeum představí i další unikátní nálezy mincí a šperků, například dosud nevystavený největší poklad v Čechách nalezený v Poděbradech a poslední zachráněný poklad z roku 1970 z Hradce Králové. Moravu na výstavě zastupuje zcela výjimečný poklad z Kelče. Jedná se o část nálezu tzv. sekaného stříbra, který vedle celých mincí obsahoval přes 165 g zlomků mincí a šperků a který svým obsahem spadá mezi poklady známé z pobaltské oblasti v tzv. vikingské éře.
