Milada Petříková byla první českou inženýrkou a architektkou

Byla historicky první československou architektkou a první ženou, která v tuzemsku vystudovala techniku. Milada Petříková se narodila 22. srpna 1895 v táboře, u příležitosti 120. výročí jejího narození otevřela pražská Trmalova vila výstavu, která připomíná její slavné stavby.

Milada Petříková, rozená Pavlíková, začala studovat architekturu už v roce 1914 na České vysoké škole technické, ačkoliv rakousko-uherské předpisy ženám tehdy studium technických oborů nedovolovaly. „Měla povoleno chodit na přednášky a mohla skládat zkoušky, které ovšem neplatily,“ vypráví její syn Radko Petřík.

První žena v oboru

„Teprve po vzniku republiky bylo uzákoněno studium žen i na technice, takže zpětně jí studium uznali,“ pokračuje Petřík. Diplom a vyznamenání nakonec získala až v roce 1921, kdy složila závěrečnou státní zkoušku.

Nahrávám video

Podle rektorátní zprávy se tak stala první ženou inženýrkou a architektkou v Československé republice. Když jí profesor Josef Fanta uděloval absolutorium, pronesl: „Vítám vás srdečně mezi architekty, jakožto první ženu Československa v tomto oboru, a přál bych vám, aby brzy za vámi následovaly další a aby vznikla dobrá spolupráce mezi muži a ženami.“

Brzy poté se na Staroměstské radnici provdala za profesora Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT Theodora Petříka.

Sociální bydlení

Matku tří dětí zajímalo hlavně sociální bydlení. V pražských Dejvicích navrhla Dům pro osamělé ženy, na Vinohradech pak Domov Charlotty Masarykové. Asi nejvýznamnější stavbou architektky je Ženský klub ve Smečkách, kde dnes sídlí pražský Činoherní klub. Mezi poslední samostatné projekty patří mateřská škola a jesle ve Lhotce na Praze 4.

Jako architektka na volné noze skončila s nástupem komunismu. Později si vydělávala na živobytí tím, že zpracovávala urbanistické plány sídlišť a dolů.

„Dnes se divím své troufalosti, ale byla to jakási posedlost, která se stala hnací silou mých studií,“ napsala ve vzpomínkách Milada Petříková.

Zemřela v roce 1985 v nedožitých devadesáti letech. V pražské Trmalově vile (Vilová 11, Praha 10) pak za podpory Jihočeského kraje vznikla výstava Slavné stavby Theodora a Milady Petříkových. Expozice byla uzavřena 9. září 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 40 mminutami

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou, kterou absolvoval a na níž učil.
před 2 hhodinami

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
včera v 13:42‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
včera v 10:12‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:32‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

V Evropském parlamentu je socha nahého Trumpa

V budově Evropského parlamentu ve Štrasburku byla v úterý odhalena pozlacená socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Satirické dílo dánského umělce Jense Galschiöta nazvané Oranžový mor zobrazuje zcela nahého obézního Trumpa sedícího na ramenou menšího, štíhlejšího muže. Umělce do prostor parlamentu, kde se tento týden koná plenární schůze, pozval dánský europoslanec Per Clausen z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). Socha v parlamentu zůstane do čtvrtka.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.