Malostranská beseda v opraveném kabátu

Praha - Pražská Malostranská beseda dnes poprvé po tříleté rekonstrukci otevřela své dveře pro veřejnost. Rekonstrukce přišla na 200 milionů. Nejvýraznější změnou je návrat tří věží, které byly odstraněny asi před 200 lety. Prostřední věž dostane během několika dní zvon, kterému požehnal kardinál Miloslav Vlk. Beseda bude od 1. března opět fungovat jako kulturní centrum.

Náklady na rekonstrukci historické budovy se vyšplhaly skoro ke 200 milionům korun. Původně přitom radnice Prahy 1 hodlala do projektu investovat 30 milionů. Konečnou částku ale výrazně navýšilo rozhodnutí, že se nebude opravovat jen část budovy, jak se původně zamýšlelo, ale naopak celá Malostranská beseda.  

Nahrávám video


Budova byla kompletně zrekonstruována, obnoven byl například unikátní renesanční krov, zrestaurovány stropní malby nebo vybudována nová vzduchotechnika. Nejvýraznější změnou je ale návrat tří věží, které na budově již v minulosti byly. Pravděpodobně kvůli nestabilitě ale byly odstraněny na začátku 19. století. Teď byly znovu vystavěny, jednu z nich bude zdobit zvon jménem Václav, na který se lidé složili ve veřejné sbírce. 

„Je to hezké v době, kdy si každý hraje na svém písečku, najednou Malostraňáci se dali dohromady a hrají na společném písečku,“ okomentoval to kardinál Miloslav Vlk.

Dům by se měl stát kulturním centrem, kde by se měly pořádat koncerty, výstavy nebo divadelní představení. Vzniknou zde i restaurace nebo videokavárna. „Chceme navázat na tradici, která tady vznikla. Naším cílem je oslovit i mladší generaci. Vůbec nejradši bychom byli, kdyby se nám generace hezky prolnuly a byl to opravdu multikulturní stánek,“ říká umělecký ředitel Malostranské besedy David Hanzlík. Za kulturou sem lidé ale mohou přijít až 1. března. V tento den se totiž Malostranská beseda otevře veřejnosti oficiálně.


Beseda byla od konce 15. do sklonku 18. století radnicí Menšího Města pražského. V roce 1575 v ní představitelé nekatolické šlechty sepsali společné vyznání víry, takzvanou Českou konfesi. Od druhé poloviny 19. století sloužila jako kulturní a spolkové centrum Malé Strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
před 16 hhodinami

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
před 18 hhodinami

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
včera v 08:30‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.