Lipo lyricky rapuje. Psát o lásce je těžké řemeslo, říká

3 minuty
Lipo: Přijít s něčím radikálně novým jsem vzdal
Zdroj: ČT24

Všechny příběhy, o kterých píšu, jsou odžité, říká Jonáš Červinka alias rapper Lipo o písních, které zařadil na nové album Lyrika. Vypráví o osobní svobodě, řeší mezilidské vztahy a také lásku. Inspiraci pro svou novinku prý čerpal z umění – zejména z poezie, prozradil v rozhovoru pro Události v kultuře.

V singlu Ve vzpomínkách je znatelná silná melodická linka, spíše připomíná popovou píseň než rap. Je to příznačné pro celé album? 

Pro celé ne, ale pro převážnou většinu písní ano. Jako umělec respektuju jiné hudební žánry, sám mám třeba blízko k folkové hudbě, protože se inspiruju poezií – a právě folkaři často vycházejí z poetických přesahů. Takže pro mě je to přirozené. 

Jak tenhle odklon přijímá hiphopová komunita?

Když jsme před deseti lety začínali s projektem Básníci před mikrofonem, už tenkrát to bylo velice odlišné od klasické hiphopové produkce, takže myslím, že jsou zvyklí.

Jak psát o lásce, aby to neznělo banálně?

To je těžké řemeslo. Často se mě mladí autoři ptají, jak prohloubit textovou kvalitu, říkám jim, aby studovali hodně jiné autory, to je asi nejlepší cesta. 

Prý jste na začátku chtěl deskou překvapit, někam se posunout, podařilo se?

Téhle urputné snahy, která je na hiphopové scéně hodně přítomná, přijít s něčím radikálně novým, jsem se trochu vzdal. Moje předchozí deska byla hodně experimentální, bylo tam hodně žánrů, tahle je přece jen trochu konzervativnější, spíš jsem se spolehnul na to, aby to bylo autentické a přirozené.

Desku vydáváte po čtyřech letech od té minulé, je to brzy, nebo pozdě?

Myslím, že v tomhle žánru je to relativně pozdě. Protože co týden vidíte na YouTube nové videoklipy od rapperů, kteří zahlcují své fanoušky produkcí. Trochu jsem se téhle logice postavil, řekl jsem si, že chci, aby ty věci byly autentické, odpracované a prožité.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 6 mminutami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 15 mminutami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 1 hhodinou

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 4 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 11 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...