Sezimovo Ústí - Po více než třiceti letech se naplnila závěť Hany Benešové. Vila, kterou nechal postavit její manžel Edvard Beneš, začne sloužit veřejnosti. Dosud ji návštěvníci mohli vidět jen jednou do roka. Teď bude brána prvorepublikové vily, která po rekonstrukci dostala původní podobu, otevřená vždy poslední víkend v měsíci. Vila se v novém poprvé představí veřejnosti 28. května, kdy si tu lidé připomenou 125. výročí Benešova narození.
Rekonstrukce včetně vybavení interiéru si vyžádala tři roky a téměř 20 milionů korun. „Náš záměr byl udělat to velmi citlivě a bez nějakých velkých zásahů. Hlavně odstranit ten nános komunistické přestavby a dát tomu podobu, kterou to mělo před rokem 1974, kdy Hana Benešová zemřela,“ shrnul odstupující premiér Mirek Topolánek. Hlavním lákadlem pro návštěvníky je podle něho atmosféra, duch místa, v němž se setkávali a diskutovali zajímaví lidé.Z vily rekreačním střediskem
Když se vzdal Edvard Beneš 2. června 1948 prezidentské funkce, natrvalo se se svou ženou Hanou usídlil ve své vile v Sezimově Ústí. 3. září téhož roku zde zemřel. Hana Benešová pak ve vile zůstala až do své smrti v roce 1974. Ve své závěti ji odkázala veřejnosti, mělo tu vzniknout muzeum připomínající život i práci Edvarda Beneše. „Tento záměr naplněn nebyl vzhledem k tehdejší politické situaci,“ vysvětluje historik Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka. Za socialismu byla budova přestavěna na rekreační sídlo využívané ústavními činiteli.
Vila je majetkem Úřadu vlády. Nyní už se podle Topolánka nepočítá, že by se v ní úředníci běžně rekreovali. Ve druhém nadzemním podlaží jsou ale prostory pro vládní návštěvy i premiérský pokoj.
Hledání 30. let
Základem expozice v přízemí je jídelna a obytná hala s oblíbeným prezidentovým zákoutím včetně pohodlného křesla. V prvním patře jsou přístupné pracovna a ložnice, v níž Beneš zemřel. Projektový tým vedený architektem Orlinem Ilinčevem vypracoval pro obnovu vily návrh, podle něhož se společenské místnosti v přízemí domu navrátily do původní podoby ze 30. let. Z interiéru zmizelo tmavé dřevěné obložení a místnosti nyní působí vzdušně a světle. V místnostech jsou starožitnosti i nábytek ze 30. let, některé kusy, například sofa a židle v jídelně byly zhotoveny na zakázku. Také nové barevné pojetí fasády a okenic vily vychází z dobové fotodokumentace.
