Komponista Viktor Ullmann skládá účty ze světových válek

Pražský německý židovský skladatel Viktor Ullmann byl „svědkem“ první světové války a stal se „obětí“ té druhé. Obě se promítají do výstavy, která v pražském Clam-Gallasově paláci doplňuje skládačku o Ullmannově životě.

Nahrávám video

Dílo Viktora Ullmana se řadí k vrcholům pražské židovsko-německé tvorby první poloviny 20. století. Přesto se dost jeho skladeb našlo až po roce 1989. Rodák z Těšína studoval ve Vídni, odkud odešel na italskou frontu. Část výstavy jej představuje jako aktivního účastníka bojů první světové války. „Narukoval v roce 1916, stal se dělostřeleckým pozorovatelem a s jednotkou se účastnil jedné z nejznámějších bitev, tzv. dvanácté bitvy na řece Soče v roce 1917,“ přibližuje Ullmanův příběh kurátorka výstavy Magdalena Živná.

Po návratu studoval ve Vídni hudbu, poté se usadil v Praze. V době nastupujícího nacismu uvažoval o emigraci, do bezpečí ale stihl poslat pouze dvě své mladší děti - pomocí Nicholase Wintona. V roce 1942 byl, spolu s rodinou, transportován do Terezína. V ghettu se podílel na ilegálním hudebním životě, vytvořil tu také řadu svých děl, mimo jiné operu Císař Atlantidy aneb Odepření smrti.

„Je to de facto protiválečná opera, která pramení z jeho osobních zážitků jako vojáka,“ upřesnil Herbert Gantschacher, autor výstavy a rakouský divadelní režisér. Ullmanovým dílem se zabývá od konce 80. let a Císaře Atlantidy uvedl se svým souborem v polovině let devadesátých také na místě vzniku díla, tedy v Terezíně. Ullmanově osudu v někdejším židovském ghettu se věnuje druhá část výstavy. V roce 1944 byl skladatel odvezen do Osvětimi, kde zemřel v plynové komoře.

Pád Antikrista / Lucie Janderková
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Filmový dokument o terezínském uvedení Císaře Atlantidy zahájí 14. dubna doprovodný program výstavy Festival Ullmann. Na něm mimo jiné tato opera bude uvedena i v loutkové verzi. Výstavu Svědek a oběť apokalypsy, doplněnou o archivní materiály s tématem první světové války, si zájemci mohou prohlédnout v Clam-Gallasově paláci do konce května. 

Ullmannovu operu má na aktuálním programu Moravské divadlo Olomouc - nezávisle na výstavě, i když její název doplňuje. Pád Antikrista, který vznikl v polovině 30. let, je totiž vizionářskou skicou apokalypsy 20. století. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 10 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.