Na principech kvantové fyziky stojí technologie, které běžně používáme. Díky laseru můžeme poslouchat cédéčko, díky mikroprocesorům používáme počítače. Přesto jde o vědu plnou tajemství. Navzdory složitosti se ji francouzský teoretický fyzik Thibault Damour pokusil srozumitelně vysvětlit v komiksové knize Záhady kvantového světa.
Damour proslul hlavně svými průkopnickým pracemi o gravitačních vlnách a černých dírách. K složitým jevům se dokázal propracovat jednodušší cestou. A efektivní zkratku používá i v komiksu o jedné z nejzáhadnějších teorií, která řídí chování atomů a jejich prostřednictvím celý vesmír.
Za pochopením kvantovky, jak jí říkají vědci, vyslal spolu s belgickým komiksovým kreslířem Mathieuem Burniatem dobrodruha Boba. Na výpravě za záhadami kvantového světa potkává největší mozky historie fyziky. Max Planck ho seznámí s konstantou h, mladý Albert Einstein s vlnami a částicemi a Niels Bohr mu vysvětlí, že lze přijmout i dvě protichůdné teorie.
Boba pátrání doslova vcucne a dospěje až k prozření, že kvantový svět je složen z vrstev mnoha realit. „Jestli nám kvantová mechanika říká, že existuje vrstvení reality, co to pro nás znamená? Když jste v určitých chvílích života udělali nějaké rozhodnutí, můžete si říct, že pravděpodobně existují jiné větve skutečnosti, ve kterých jste udělali jiné rozhodnutí,“ vysvětluje autor komiksu Thibault Damour.
V komiksu tuto teorii vysvětluje třeba na příkladu, jak je možné, že kočka může být zároveň živá i mrtvá. Čtenáři se také dozvědí, jak s kvantovou fyzikou souvisí kostkový cukr, mořské vlny nebo Bůh.
