Klaunkou s plnou vážností. Dokument ČT se ohlíží za kariérou Jitky Molavcové

Nahrávám video

„Jsem šťastná, že jsem mohla udělat mnohým lidem radost a že si na to vzpomínají,“ ohlíží se herečka a zpěvačka Jitka Molavcová za svojí hereckou a hudební kariérou, která je spjatá nejen s divadlem Semafor nebo pořady pro děti. V novém dokumentu Klaunka režisérky Olgy Sommerové otevřeně vypráví o své kariéře i o životě za divadelní oponou. Česká televize ho uvede v sobotu 22. dubna.

Už víc než půl století vystupuje Jitka Molavcová jako postava zamilované uklízečky na jevišti divadla Semafor, kde právě i díky figuře rotržité Žofie Melicharové objevila umění klaunství. „Pro mě je klaun něco posvátného. Nakonec i děti jsou klauni, od nichž se učím. Stále se ptají, diví, mají čistou duši,“ připomíná hlavní protagonistka v dokumentu, proč vždy považovala toto označení za lichotivé. 

Jedna z nejznámějších českých divadelních komiček se do povědomí veřejnosti nejprve zapsala jako šansoniérka, když se v roce 1970 na základě úspěšného konkurzu stala členkou legendárního Semaforu, kde působí dodnes. Krátce poté s Jiřím Suchým vytvořila úspěšnou komickou dvojici, která navázala na jeho spolupráci s Jiřím Šlitrem. 

Právě její komediální schopnosti oceňují i její kolegové. „Vycházela jsem z reakcí mnoha osobností, které se o Jitce v minulosti obdivně vyjádřily. Třeba Bohumil Hrabal napsal, že Jitka Molavcová je vlastně tulákem Charliem převlečeným za dámu,“ dodává dokumentaristka Olga Sommerová k názvu svého filmu.

Domnívá se také, že díky všestranným hudebním a hereckým schopnostem je umělkyní, kterou „může závidět každé divadlo evropské úrovně.“ 

Humor ale vyráběla nejen pro dospělé. Díky pořadům jako Malý televizní kabaret, Studio Kamarád nebo pohádkám na Jitce Molavcové vyrostly už tři generace, které ji údajně stále inspirují. Mimo jiné dala hlas i večerníčkovým postavám Káti a Škubánka. Často tak podle svých slov od diváků slýchá, že je symbolem jejich dětství, což ji těší. 

Humor i drama temných barev

„Už jako malá holka jsem vnímala humor jako jeden z největších pokladů na světě a záhy jsem pochopila, že je to prostředek, jak překonávat různá životní úskalí. Ale přitom mě taky přitahovaly dramatické příběhy plné vášně a temných barev,“ říká. 

Podle režisérky Sommerové je filmová zpověď nejen rekapitulací zásadních okamžiků její kariéry, ale i velmi otevřeným rozhovorem. „Jitka sama říká, že na jevišti je schopná se i zabít, ale soukromí si střeží. Při natáčení Klaunky byla ovšem nebývale otevřená. Možná proto, že jsme stejná generace. Možná proto, že jsme se spřátelily,“ zamýšlí se dokumentaristka. 

Jitka Molavcová je rovněž dvojnásobnou držitelkou výroční ceny herecké asociace. První Thálii získala ve druhé polovině devadesátých let za ztvárnění Dolly Leviové v muzikálu Hello, Dolly! Druhou pak předloni za celoživotní mistrovství.  

Končit se ale ještě nechystá a tvrdí, že zůstává v jednom kole. Na konec dubna s Jiřím Suchým chystají v divadle Semafor obnovenou premiéru Dobře placené procházky.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...