Praha – Žralok, kůň nebo zlaté tele vznášející se ve formaldehydu jsou objekty, které proslavily anglického výtvarníka Damiena Hirsta. Jeho dílo se vůbec poprvé představuje v Česku, od 21. května v Malé galerii Rudolfinum. V komorním prostředí si mohou návštěvníci až do konce srpna prohlédnout jedenáct z objektů, které vyvolávají kontroverzní reakce po celém světě. Od klinicky chladných instalací až po na pohled dekorativnější malby, v nichž všech se Hirst zabývá symbolickými a metafyzickými otázkami.
Výstava s názvem Život, smrt a láska vznikla ve spolupráci s Astrup Fearnley Museum of Modern Art v norském Oslu, které exponáty zapůjčilo. „Je to výběr jedenácti děl za posledních šestnáct let, která ukazují různá témata v umění Damiena Hirsta. Nemyslím si, že tam bude něco zcela šokujícího. Ale samozřejmě jeho umění má v sobě vždy určitou provokaci,“ uvedl kurátor výstavy Gunnar B. Kvaran.
Od preparování po centrifugu
Hirst se zabývá souběžně plastikami, instalacemi i malbou. Proslul vypreparovanými zvířaty nebo dílem nazvaným Pro lásku boží, platinovou lebkou posázenou více než osmi tisíci diamanty, která se v roce 2007 prodala za necelé dvě miliardy korun. Lebku muže z 18. století Hirst údajně koupil v obchodě s kuriozitami. Proslulé vitríny s naloženými zvířaty návštěvníci Rudolfina neuvidí. Mohou se ale na ně zajet podívat do Kyjeva, kde probíhá Hirstova retrospektivní výstava.
Součástí jeho tvorby jsou také objekty, k jejichž vytváření často využívá lékařské nástroje nebo předměty, jako například v díle Adam a Eva vystavení. Jeden tzv. lékárenský kabinet s názvem Jarní ukolébavka byl prodán za 290 milionů korun. K Hirstovým dílům patří i malby (tzv. spin paintings), které byly vytvořeny litím barvy na plátno v centrifuze.
Nechci, aby si lidé nadělali do kalhot, chci, aby přemýšleli…
„Umění Damiena Hirsta nepředstavuje amortizaci smrti, ale docela určitě mělo zásadní význam pro obnovu estetického vnímání. Hirstova šokující podívaná proměnila to, co bývalo považované za groteskní nebo zatracované jako projev 'špatného vkusu', v cosi sublimního - v nový druh krásy,“ uvádí organizátoři výstavy v Rudolfinu.
Kritici ale Hirsta často obviňují, že se podílí na úpadku současného umění a jeho věci označují za kýč. Vyčítají mu také, že roky nepřišel s žádnou novou myšlenkou a tvoří variace na svá vlastní díla. Sám výtvarník tvrdí, že jeho umění je zrcadlem společnosti. „Nechci lidi šokovat za každou cenu, aby si před mými věcmi nadělali do kalhot … Chci, aby začali přemýšlet,“ prohlásil.
Damien Hirst se narodil v Bristolu v roce 1965 a studoval na Goldsmith's College v Londýně. První samostatnou výstavu měl v roce 1991 v londýnské Woodstock Street Gallery. Tehdy poprvé přišel s obrazy, z nichž vzlétaly stovky tropických motýlů. O rok později už představil svou proslulou instalaci s obrovským tygřím žralokem ve formaldehydu nazvanou Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živého.
Na mapě globálního uměleckého světa získal pevné místo poté, co se v roce 1995 stal laureátem Turnerovy ceny (za dílo s názvem Matka a dítě, odděleni), stal se protagonistou fenoménu devadesátých let dvacátého století označovaného jako Mladí britští umělci (Young British Artists) a tuto pozici si uchoval dodnes.
S Hirstovým myšlením se může česká veřejnost seznámit v katalogu k výstavě, v němž je otištěn rozhovor, který s umělcem vedl Hans Ulrich Obrist. Zájemci o Hirstovo dílo se mohou také s Hanne Ueland zamyslet nad náboženským symbolismem či v eseji Grete Arbu nad problematikou přechodu od vědy k umění v jeho tvorbě.
Dílo Damiena Hirsta se do České republiky vrátí ještě jednou, a to v příštím roce, kdy Galerie Rudolfinum připravuje velkou výstavu současné světového dekadentního umění.
