Filharmonikem za devět tisíc? Odbory žádají pro kulturu desetiprocentní růst platů

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje, aby se v příštím roce kulturním pracovníkům zvýšily platy minimálně o deset procent. Oznámil to její předseda Josef Středula, podporu má u ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) i zaměstnavatelů. Nedostatečným ohodnocením lidí pečujících o tuzemské umění se má zabývat březnová tripartita.

„Výzva z naší strany je velmi vážná. Hráč západočeského filharmonického orchestru měl v roce 2015 čistý výdělek devět a půl tisíce korun – za vysokoškolský titul, talent, zvládnutí zkoušek a profesionální přístup,“ varoval Středula. „Mnozí zaměstnanci živoří. Řídí je entuziasmus, a ne to, aby uživili vlastní rodiny.“

Spolu s Unií zaměstnaneckých svazů proto ČMKOS žádá o navýšení platů kulturních pracovníků o deset procent – a podporu našla i u ministra kultury Daniela Hermana. „Mezi námi panuje naprostá shoda v tom, že platová stabilizace v resortu kultury je absolutní prioritou především pro rok 2017,“ uvedl s tím, že ve svých požadavcích má podporu jak ministra financí Andreje Babiše, tak předsedy vlády Bohuslava Sobotky.

Platy v kultuře tématem tripartity

Platy v našem resortu se nevyvíjejí tak, jak si pracovníci zaslouží – většina z našich šesti a půl tisíce zaměstnanců jsou lidé vysokoškolsky vzdělaní a jsou trestáni za svou věrnost a dobrou práci v našem resortu. Tento trend je třeba výrazně napravit.
Daniel Herman

Ministerstvo kultury letos hospodaří s 11,7 miliardy korun a Herman připomněl, že pro letošní rok dostal resort 100 milionů korun navíc právě na platy zaměstnanců příspěvkových organizací. Příští rok chce získat navíc další 3,5 miliardy oproti letošku; jednání o státním rozpočtu ještě nezačala, částka vychází ze strategie přiblížit se v roce 2017 jednomu procentu státního rozpočtu.

Průměrný plat pracovníka spadajícího pod ministerstvo kultury byl podle Hermana v loňském roce 23 761 korun; navýšení příjmů by se podle odborů nemělo týkat jen příspěvkových organizací ministerstva kultury (čili Národního divadla nebo Národní galerie), ale i kulturních aktivit v krajích – tedy i modelového filharmonika.

Cestu by podle Středuly mohly představovat dotační tituly podmíněné blokádou; obce a kraje by je směly využít jen v případě, kdy peníze poputují na platy. „Máme obavu, že když se zvýší objem prostředků ze státu, obec své prostředky zredukuje. To pro nás není akceptovatelné,“ doplnil.

O možnostech podpory takzvané živé kultury i péče o památkové fondy chtějí odboráři a zástupci ministerstva jednat se všemi kraji a zástupci větších krajských měst, jednání začnou v dubnu. Platy kulturních pracovníků budou také jedním z hlavních témat setkání tripartity, které se uskuteční 7. března.  

Nahrávám video
Středula: Zaměstnanci v kultuře živoří, je div, že nehledají jinou práci
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 1 hhodinou

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 3 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 16 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 19 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...