Cirkus bude, ale nový. Šestnáctou Letní Letnou odstartuje provazochodkyně nad Vltavou

Nahrávám video

Prahu v příštích týdnech omámí a rozhýbou artisté, žongléři, klauni i provazochodci z celého světa. Ve středu 14. srpna odstartuje šestnáctý ročník festivalu nového cirkusu Letní Letná. Festival zahájí francouzská provazochodkyně, která přejde 400 metrů nad řekou Vltavou v centru Prahy. Kromě řady zahraničních hostů přichází letos s novátorským projektem i český soubor Losers Cirque Company. Na inscenaci s názvem Heroes spolupracuje s Národním divadlem.

Ani Superman ani Batman, ale obyčejný člověk v kritickém stavu na operačním sále. Hrdinové v představení Heroes jsou na první pohled obyčejní. „Je tam ten jeden hero, který bojuje o život, jsou tam ty heroes, kteří mu v tom těle pomáhají dostat se přes jeho úskalí, ale jsou tam i heroes, kteří provádějí operaci,“ naznačuje téma umělecký šéf Činohry Národního divadla a režisér „hrdinského“ kusu Daniel Špinar.

Okolnostmi děje jsou autonehoda, polytrauma, narkóza a operační sál. Soubor ztvárňuje představu o tom, co se odehrává v mozku, když je člověk v kritickém stavu v rukou chirurgů. Vystoupení staví na střetu reálné operace a vnitřního světa.

Premiéru si český soubor nechal právě na letenský festival, autoři projektu vůbec poprvé propojují nový cirkus s pantomimou. Představitel hlavní role a český mim Radim Vizváry musel kvůli představení začít chodit do posilovny, akrobati se zase učili pracovat s mimikou.

Letní Letná 2019
Zdroj: ČT24

„Mně už je 40 let. Říkal jsem si, že už je pozdě učit se novým trikům. No a samozřejmě, když jsem přišel na první zkoušku, oznámili mi kluci naprosto nekompromisně ,tak pojď, jdeme!'. Musel jsem,“ popisuje mim přípravu na představení.

Akrobat a scénograf souboru Losers Cirque Company Petr Horníček mu dává za pravdu: „Na začátku říkal, že nechce dělat žádnou akrobacii. Vlastně jsme ho donutili k velkým výkonům na to, že je mim.“

30 metrů nad řekou, 400 metrů přes ni

Hrdiny a hrdinkami akrobacie se bude šestnáctý ročník Letní Letné jen hemžit. Hned samotný start festivalu je spojen s ženou, která chodí v oblacích. „Jištění na laně mít nebudu. Máme ale připravený plán, že se mohu na kterémkoliv místě rozhodnout zastavit a v případě potíží mě sundají,“ popisuje přípravu francouzská provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongonga, která přejde Vltavu ve výšce 35 metrů.

Skoro 400 metrů dlouhé lano povede od Právnické fakulty až do Letenských sadů. Její chůzi v oblacích doprovodí živá hudba. „Festival tak společně s artistkou, jejíž umění sledují se zatajeným dechem desetitisíce lidí po celé Evropě, opět posouvá hranice možného,“ píší organizátoři festivalu na stránkách.

Festival nabídne po celou druhou půlku srpna na sedmi scénách desítky cirkusových představení. Mezi hlavní hvězdy patří třeba soubor sedmnácti artistek z předních novocirkusových souborů Francie, které se sešly pod šapitó projektu Projet PDF. Svým renomé může lákat i soubor kanadských vousáčů Cirque Alfonse s novocirkusovým muzikálem Tabarnak, zasazeným do prostředí malého vesnického kostela.

Festival tradičně přichystal řadu workshopů a pestrý doprovodný program. Lidé si i tak budou moci zkusit chůzi po laně, žonglování a jiné cirkusové dovednosti. Připravena je také řada představení pro děti a letní festivalová škola.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 6 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 19 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.