Česká republika v červnu hostí prestižní britský kurz, během kterého památkáři a kunsthistorici z Národního památkového ústavu a Národní galerie ukazují tuzemské kulturní bohatství světovým špičkám svého oboru. Kurz pořádá britská vzdělávací nadace Attingham Trust. Česko je první postkomunistickou zemí, ve které se nadace rozhodla kurz uskutečnit – a rovnou si vyžádala rozšíření programu. Delegace už navštívila třeba Karlštejn, Pražský hrad nebo Kroměříž.
Prestižního kurzu Attingham Study Programme se účastní významní kurátoři a ředitelé muzeí z celého světa. Zájemci museli nejen doložit své odborné zkušenosti a zařídit si doporučení několika kapacit z oboru, ale také získat stipendium od některého z mecenášů, které pokryje alespoň část vysokých nákladů.
Většina účastníků přijela z Ameriky a západoevropských zemí; jsou mezi nimi však i Australané nebo Rusové. Podle Inky Truxové z Národního památkového ústavu jsou účastníci zatím překvapeni zachovalostí českých památek: „Jsou udiveni, jaké krásné kusy se u nás zachovaly a jak se je podařilo udržet v ucelených kolekcích,“ říká Truxová.
Účastníci studijního programu mají každý rok možnost poznat poklady vybrané evropské země; letos se kurz podařilo uspořádat právě v Česku. Nabitý, na minuty rozvržený program zahrnuje návštěvy českých a moravských areálů hradů, zámků a zahrad s dochovaným vybavením interiérů. „Celý program je zaměřen na autenticitu našich objektů,“ zdůrazňuje Truxová. V uplynulém týdnu prošli odborníci mimo jiné Pražský hrad, zámek Mnichovo Hradiště a také barokní Kroměříž. Na další dny organizátoři plánují exkurzi do Jindřichova Hradce, Telče, Českého Krumlova nebo prohlídku zámku Hluboká.
Vedení nadace Attingham Trust se dokonce rozhodlo rozšířit délku kurzu na maximum, tedy na 10 dní, což umožní návštěvu většího počtu památek. „Češi se s poklady hradů a zámků díky rodičům či na školních výletech setkávají od dětství, a někdy je proto považují za samozřejmost, ale v evropském kontextu patří tyto památky mezi nejvýznamnější a zájem britských organizátorů kurzu jen potvrzuje, že si máme čeho vážit,“ vysvětluje ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Mezi body programu se objevují většinou státem vlastněné památky, ale třeba i soukromé zámky Častolovice, Nové Město nad Metují nebo sbírky v soukromém Lobkovickém paláci na Pražském hradě. Podle památkářky Truxové se v Česku soukromé historické budovy těší srovnatelné péči jako v bohatších zemích – obzvlášť pokud jsou jejich majitelé potomky šlechtických rodů.
„Mají zájem o udržení svého rodového dědictví. A mají zájem se také bavit s námi, s památkáři. Myslím si, že se nám ve většině případů tento dialog daří,“ pochvaluje si Truxová. Díky fungující spolupráci památkářů a soukromníků se tak účastníci kurzu, který končí 16. června, podívají třeba do zachovalého rytířského sálu ze 16. století v Častolovicích nebo do relativně nově vybaveného interiéru zámku v Novém Městě nad Metují.
