Česká televize připravuje Defenestraci

Nahrávám video

Od pražské defenestrace přes bitvu na Bílé hoře až po popravu českých pánů na Staroměstském náměstí. Dramatické události počátku 17. století zpracovává nový televizní film, na němž se podílí Česká televize. Diváci ČT snímek Defenestrace uvidí příští rok v květnu, kdy uplyne 400 let od vypuknutí třicetileté války.

23. května 1618 představitelé českých evangelických stavů na Pražském hradě napadli a vyhodili z hradních oken dva nejvyšší představitele králova úřadu. Tato událost přispěla k rozhoření dlouhého a zničujícího celoevropského konfliktu – třicetileté války.

Kolín místo sv. Víta

Film pokrývá dění na jejím začátku, mezi lety 1618 a 1621, tedy do doby po bitvě na Bílé hoře, v níž povstání českých protestantských stavů rozprášilo vítězství katolických armád. Porážka také upevnila moc Habsburků, ti poté českým zemím vládli bezmála tři sta let.

obrázek
Zdroj: ČT24

Filmaři v uplynulých dnech zachytili události z vánočních svátků roku 1619, kdy kalvínští obrazoborci zpustošili chrám sv. Víta, aby z interiéru odstranili náboženské ikony. Scény se ale nenatáčely v autentických lokacích. Významný chrám, jehož podobu proměnily pozdější stavební úpravy, nahradil raně gotický kostel sv. Bartoloměje v Kolíně. „Jsme nuceni točit v užších záběrech až detailech, protože kolínský kostel neodpovídá rozměru svatovítské katedrály,“ svěřil se režisér Zdeněk Jiráský, jak se musí filmaři s jiným prostředím vypořádat.

Fridrich Falcký jako ovladatelný kluk

Držitel Českého lva za drama Poupata natáčí Defenestraci podle scénáře Pavla Kosatíka, který pro film zpracoval už tuzemskou historii 20. století v cyklu České století. Snímek je založen na konfliktu ústřední trojice postav: hraběte Jindřicha Matyáše Thurna, vůdce stavovského povstání, císaře Ferdinanda II. a „zimního krále“ Fridricha Falckého.

Toho ztvárnil Štěpán Kozub. „Byl to lehce ovladatelný mladý kluk, asi si neuvědomoval, do čeho jde a na co také v podstatě – ve filmu i v historii – dojel,“ říká o o Fridrichově neslavné „kariéře“ na českém trůně. Jeho ženu Alžbětu Stuartovnu hraje Sara Sandeva. „Od žen té doby se liší, nebojí se extravagantnosti,“ popisuje nejstarší dceru anglického krále Jakuba I.

Sara Sandeva jako Alžběta Stuartovna
Zdroj: ČT

Ve snímku se objeví také Karel Dobrý, Tereza Hofová, Ondřej Malý nebo Eva Josefíková. Štáb se během následujících měsíců přesune na několik míst v Česku, zatím natáčel už na zámku Kratochvíle nebo na hradě Švihov. Ten filmařům posloužil jako vězení, v němž čekají čeští stavové na soud.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 29 mminutami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 22 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026
Načítání...