Anna Polívková je Poslední aristokratka. Hrad má na Jezerce

„Na pohřbení v rodinné hrobce u nás čeká celkem dvanáct Kostků z Kostky, kteří zemřeli v exilu - urny s jejich popelem zabírají skoro polovinu knihovny. S výjimkou psychopatů a masových vrahů jsme nejspíš jediní Američané, kteří mají v bytě kolumbárium.“ Tato slova uslyší 7. prosince návštěvníci Divadla Na Jezerce, kde se chystá adaptace knihy Evžena Bočka Poslední aristokratka. Marii z hradu Kostka ztvární Anna Polívková.

Autorem a režisérem inscenace je Arnošt Goldflam. Úspěšný příběh Evžena Bočka s nadsázkou vypráví o návratu šlechtické rodiny z emigrace na zanedbaný zámek v Čechách. Rodina Kostkova, okouzlena ať už českými tradicemi, či možností přivýdělku, se snaží skromné „panství“ spravovat a nalákat do něj co nejvíce turistů.

„Tato hra je stejně jako kniha velmi vtipná. Je o tom, co všechno je člověk schopen udělat, aby zachránil svůj hrad, tedy i svoji historii,“ komentovala to Anna Polívková, která se na prknech Jezerky objeví vůbec poprvé.

Když jenom humor nestačí

Hraběcí rodina se do Čech vrací s nadějemi, které trochu nabourá jak realita, tak personál, který spolu s hradem zdědí: zpátečnický kastelán, zahradník-hypochondr nebo kuchařku, jež má po ruce vždycky nějakou tu lahvinku.

Goldflam se přiznal k tomu, že dramatizace pro něj byla těžká. Problémem podle něj bylo, že humor byl založen především na slovech, zatímco on se snažil nalézt v příběhu i divadelní situace. Nějaký čas hledal také herečku, na níž hra stojí. „Několikrát jsem viděl Aničku Polívkovou hrát a líbila se mi, protože po tatínkovi Bolkovi má určitou bezprostřednost, schopnost svižné reakce, autenticitu, umí pointovat a improvizovat,“ vysvětlil Goldflam, který na Jezerce nastudoval úspěšné tituly Darda a Komedianti.

V dalších rolích Poslední aristokratky se objeví Jan Hrušínský, Miluše Šplechtová, Petr Pelzer, Martin Sitta, Denisa Pfauserová, Jitka Sedláčková, Kristýna Hrušínská, Libor Hruška a Michal Kern.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 19 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...