Praha - Alena Kupčíková svým letitým projektem Chlupatice se zařadila mezi umělce s nálepkou provokativní. Do 29. července mohou návštěvníci 5s gallery (Křemencova 1, Praha 1) vidět výstavu „Chlupatice v ryzím zlatě“, kdy výtvarnice spojila živočišný materiál, se kterým právě provokuje, s drahými kovy - pro velký zájem byla výstava o měsíc prodloužena. Jedná se o broušené křišťálové kameny značky Preciosa, které jsou zalité ručně do Aralditu, zlato pak uzavírá lidské chloupky. Umělkyně však netvoří jen varianty Chlupatic, ale vytváří originální výtvarná díla úzce spojená s hudbou.
„Předělávám jevy do obrazů a do zvuků, jeden z nich jsou třeba oči. Já jsem si svoje oči fotila celý rok a podle jedné metody jsem zaznamenala různě zabarvená místa a ke každému místu přidala nějaký akord, udělala jsem z toho hudbu. Mě na tom baví, že jde vlastně zhudebnit cokoliv. Třeba další můj projekt byla hudba z letokruhů, které se sice složitě počítají, ale každé číslo má akord. Vytvořila jsem hudbu nejrůznějších stromů,“ zveřejnila své výtvarně hudební postupy v pořadu ČT24 Kulturama.
Kupčíková stvořila hudbu i ze slunce, kdy velmi složitě vypočítala body stínu. Svoji zvláštní tvorbu zdůvodňuje tím, že je dyslektik. V minulosti vytvořila i slabikář pro dyslektiky, na kterém pracovala šest let. Slabikář nabízí příběh dvou ježků, kteří jedou na výlet, aby se naučili písmenka. Letí s nimi i jejich starší kamarád pták nazývaný Písmenko. Písmenka jsou všude kolem ve věcech, které potkávají. Ježci vše rádi fotí a jejich snímky se stávají abecedou.
„Pracuje se na úplně jiných principech než klasický slabikář. Využívá se princip tvarů, což znamená, že například písmeno H ve slabikáři není spojeno s holubem nebo husou, ale třeba s tvarem koleje, ve kterých písmeno H můžeme vidět několikrát. Holub, když letí, vypadá v perspektivě jako písmenko V, když stojí a roztáhne křídla zase jako písmenko K,“ vysvětluje výtvarnice.
To, že i přes šířku svého výtvarného díla je stále vnímána především jako autorka Chlupatic, ji prý nevadí. „Je to vlastně o sexu, a ten mají všichni rádi, tudíž i mne,“ uzavírá s úsměvem rozhovor umělkyně.
Alena Kupčíková je absolventkou pražské Akademie magisterského a doktorandského studia, studovala rovněž v Jihoafrické republice na Technikon Natal v Durbanu a na Pařížské Ecole Nationale Supérieure des Beaux Arts. Je autorkou řady instalací a projektů s výraznými konceptuálními rysy a mezioborovými přesahy.
Výtvarnice v roce 2003 získala mezinárodní cenu Louis Vuitton-Moët Hennessy ve Francii, madame Chiracová jí však odmítla cenu předat. „Kvůli mně zrušili ceremoniál a celou výstavu. Bylo to pro mne neskutečné zklamání, neviděla jsem v životě tolik zbabělých lidí. Nikdy by mně nenapadlo, že někoho může pobouřit ženský klín nebo zadek,“ prohlásila tehdy výtvarnice.
Přesto se některé z jejích „Chlupatic“, jak svá díla nazývá, dostaly do sbírek například Národní galerie v Praze a řady privátních kolekcí na všech kontinentech. Autorka v tvorbě pokračuje a techniku zdokonalila, nyní na plátno maluje jediným ženským chloupkem, který pak, jako relikvii, instaluje u každého obrazu nebo lidské chloupky vkládá do obrazů z drahých kovů.
Alena Kupčíková je zakladatelkou neziskové organizace Umění a věda pro podporu dyslektickým dětem, je autorkou textů a slabikáře pro prevenci dyslexie, dysgrafie.
