Praha – Ve třiaosmdesáti letech zemřel dnes ráno český básník, historik a disident Zbyněk Hejda. Informaci o jeho smrti přinesl editor nakladatelství Torst Jan Šulc. Hejda je spojen s Tváří, rebelantským kulturním časopisem 60. let, za normalizace jeho verše nemohly vycházet. Patřil mezi držitele prestižní literární Ceny Jaroslava Seiferta. Je považován nejenom za básníka, který se významně podílel na kultivaci českého literárního prostředí, ale také za člověka, který se nebál otevřeně říkat své názory.
Zbyněk Hejda se narodil v roce 1930 v Hradci Králové a po absolutoriu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v Pražské informační službě, krátce pak jako redaktor v nakladatelství Horizont. Ve druhé polovině 60. let patřil mezi mladé autory sdružené kolem časopisu Tvář, listu protivícího se státní moci - přispíval sem poezií, kritikou a esejistikou, patřil do redakční rady a od roku 1969 list přímo vedl.
Po okupaci v srpnu 1968 se živil jako knihkupec a antikvář, poté, co podepsal Chartu 77, pracoval jako domovník. „Svoje postihy pracovní oblasti a běžné peripetie, které potkávaly signatáře, snášel s naprostou stoickou samozřejmostí, ale vyhmátli jeho slabé místo tím, že týrali jeho manželku,“ vzpomínala na Hejdu rodinná přítelkyně, chartistka Dana Němcová.
Esoterický básník a noční motivy
Ivan Martin Jirous Hejdu označuje za esoterického básníka. Ačkoli napsal svou první básnickou sbírku na konci padesátých let, do širšího čtenářského povědomí se dostal až v letech devadesátých. Jeho lyrické texty stojí na tématu pomíjivosti lidské existence a noční estetice, která pracuje s motivy smrti, rozpadu a tlení.
V 80. letech stál u vzniku samizdatového časopisu Střední Evropa, který v rámci disentu obhajoval hodnoty konzervativního myšlení a tradic. V ilegalitě vycházela za časů normalizace i jeho básnická díla, angažoval se rovněž ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Po roce 1989 přednášel kulturní antropologii v Ústavu humanitních věd 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, byl také autorem kulturně-historických esejů, které vyšly před dvěma lety knižně. Za své básnické dílo obdržel v roce 1996 Cenu Jaroslava Seiferta.
