Brusel - Evropská unie formálně spustila další sankce proti Rusku. Nová nařízení publikovala v unijním věstníku. Postihy by měly ruským státním ropným firmám ztížit přístup na evropské finanční trhy, omezení by se týkala i vývozu do Ruska. Rozšířil se také seznam lidí, kteří nemohou vycestovat do zemí EU. Konkrétně jde o 24 osob, vesměs zástupců separatistů, krymské samosprávy nebo členů ruské Státní dumy. O dalším vývoji se Evropa rozhodne na základě vývoje situace na Ukrajině – ve hře je tak i možné zmírnění postihu.
Sankce by například měly ruským státním ropným firmám ztížit přístup na evropské finanční trhy. Zakázány budou půjčky těmto firmám a nebude se smět ani obchodovat s jejich finančními produkty, ani k takovým obchodům poskytovat služby. Konkrétně sankce cílí na Rosněfť, Transněfť a některé dceřiné společnosti Gazpromu. Pro Rosněfť jde o velký problém, jelikož společnost minulý měsíc požádala ruskou vládu o půjčku v hodnotě 42 miliard dolarů, upozorňuje BBC. Restrikce také omezí export zboží z EU do Ruska.
Finančními sankcemi mají být postiženy i tři velké státem kontrolované strojírenské podniky v Rusku. Jedním z nich je obří ruská zbrojovka Uralvagonzavod, výrobce těžké bitevní techniky. Restrikce údajně zasáhnou i dva z hlavních ruských výrobců letadel. Jde prý o koncern OAK (anglická zkratka UAC), který v roce 2006 založil prezident Vladimir Putin jako ruské národní centrum pro vývoj a výrobu nových civilních a vojenských letadel.
Už od léta se nesmí z EU do Ruska vyvážet takzvané zboží dvojího užití, pokud je jeho koncovým příjemcem ruský vojenský sektor. Nyní bylo toto omezení rozšířeno tak, že pro devět konkrétních ruských firem, které mají zbrojní i civilní výrobu, nesmí výrobci z EU zboží dvojího užití nejen dodávat, ale ani jim pomáhat technicky a službami.
Rozšiřuje se zároveň seznam osob a firem, kterým EU zmrazila majetek a zakázala vstup. Dotýká se vedoucích činitelů proruských separatistů na východě Ukrajiny, lidí z vlády Ruskem anektovaného Krymu či ruských rozhodujících činitelů a „oligarchů“: celkem 24 osob.
Na sankčním seznamu nově figurují např.:
- Alexandr Zacharčenko, předseda „vlády“ tzv. Doněcké lidové republiky
- Vladimir Konovov, vlivný předák separatistů
- Georgij Muradov, zplnomocněný zástupce Krymu v Moskvě
- Jurij Vorobjov, místopředseda ruské Rady federace
- Vladimir Žirinovskij, lídr Liberálně-demokratické strany Ruska
- Alexej Naumec, generálmajor ruské armády
- Sergej Čemezov, spolupracovník prezidenta Putina
Rusko zareaguje, čeká na dopady
Rusko označuje nové sankce za nezákonné a nespravedlivé, hlavně kvůli nedávným aktivitám prezidenta Vladimira Putina, které prý výrazně přispěly k mírovému řešení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov připustil, že sankce způsobí Rusku jisté „nepohodlí“, ale cenu za ně zaplatí také evropské společnosti a daňoví poplatníci. Rusko se totiž na oplátku chystá zavést embargo na dovoz evropských aut, strojírenských výrobků a oděvů.
Alexandr Lukaševič, mluvčí ruského ministerstva zahraničí:
„Toto je absolutně nepřátelská politika, která, kromě všeho, jde proti zájmům Evropské unie. Ruské vedení už dalo najevo, že bude reagovat adekvátními opatřeními. Naše odpověď se bude odvíjet od škod, které tyto sankce způsobí našemu státu.“
