Výrobci technologií: Pravidla Nové zelené úsporám jsou špatná

Praha – Nová zelená úsporám málo podporuje obnovitelné zdroje tepla a vylučuje lidi s nízkými příjmy, kteří nemají peníze na celkové zateplování svých domů. Taková kritika za nastavení nástupnického programu bývalé Zelené úsporám zazněla z úst výrobců kotlů na biomasu, tepelných čerpadel, slunečních kolektorů a dalších úsporných technologií směrem k vládě.

„Nový program by měl mít podporu samostatných zdrojů tepla bez vazby na zateplování,“ řekl předseda Československé společnosti pro sluneční energii Tomáš Matuška.

Instalace obnovitelných zdrojů energií je podle něj u rodinných domů rychle uskutečnitelným opatřením, vazba na celkové zateplení nemovitosti ale prý celou věc komplikuje. „Vylučuje nízkopříjmové skupiny, které nemají prostředky na velké zateplování,“ upozornil Matuška.

Martin Bursík (SZ), předseda Komory obnovitelných zdrojů energie a bývalý ministr životního prostředí:

„Jsme v zemi, kde stále ještě zhruba 400 tisíc domácností vytápí uhlím. Je to veliký zdroj znečištění – převážně v malých vesnicích v tomto podzimním a zimním období. Stát by měl mít nějaký program, jak pomoci lidem nahradit tento zastaralý způsob.“

Nová zelená úsporám, jejíž spuštění plánuje ministerstvo životního prostředí příští rok, má mít k dispozici 28 miliard korun z prodeje emisních povolenek. Jak sdělil nedávno ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), dalších deset miliard získá z evropských fondů.

Firmám se nelíbí to, že podpora bude dále směřovat jen do zateplování domů, výrazně se ale omezí třeba u tepelných čerpadel nebo slunečních kolektorů na ohřev vody. Ty přitom mohou podle nich ušetřit víc tepla i omezit emise oxidu uhličitého.

MŽP: Myslíme i na lidi s nízkými příjmy

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se brání tím, že efektivní využití veřejných peněz zajistí jen zateplení společně s výměnou zdroje. „Samotná výměna zdroje tepla na vytápění bez provedení stavebně technických opatření ke snížení energetické náročnosti budovy není ve většině případů ekonomicky ani ekologicky efektivní,“ vysvětlil mluvčí úřadu Matyáš Vitík.

Resort nicméně předpokládá, že umožní vstup do programu i lidem s nízkými příjmy pomocí uceleného systému zvýhodněného financování. V něm bude možné pokrýt splátky z finanční úspory získané právě uskutečněním energeticky úsporných opatření.

Finanční podpora bude směřovat hlavně k majitelům rodinných domů. Veřejné budovy budou představovat 30 procent z podpořených rekonstrukcí. Výše podpory v programu bude podle návrhu ministerstva životního prostředí záviset na podílu uspořené energie. Vlastníci rodinných domů přitom nebudou moci čerpat podporu z jiných dotačních programů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 10 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.