Výroba nové generace Superbu se přesune do Bratislavy, uvedl odborový předák Povšík

Odborový předák automobilky Škoda Auto Jaroslav Povšík ve středu uvedl, že se výroba nové generace modelu Superb přesune do závodu Volkswagenu v Bratislavě. Koncern Volkswagen Česku ukradl nejziskovější vlajkovou loď, prohlásil Povšík. Automobilka informace o přesunu výroby, které ve středu zveřejnily Hospodářské noviny, označila za spekulace a odmítla věc komentovat.

Nový Superb by se měl začít vyrábět v roce 2022, spolu se Superbem se bude v Bratislavě vyrábět i Volkswagen Passat. Technologický vývoj obou modelů má být v České republice, napsaly HN.

O zaměstnanost v Kvasinách, kde se nyní Superb vyrábí, se Povšík neobává. Volnou kapacitu lze podle něj využít k rozšíření výroby ostatních modelů, například SUV Kodiaq. „Kmenové zaměstnance vždycky udržím,“ řekl Povšík agentuře ČTK. Do Kvasin by se podle něj mohla částečně přesunout například výroba některých modelů, které se nyní vyrábějí v Mladé Boleslavi. V hlavním boleslavském závodě by se pak mohla zvýšit kapacita pro výrobu nového elektrického SUV Enyaq IV, který se podle Povšíka jinde vyrábět nemůže.

Povšík: Za Superb se málo bojovalo

Představenstvo Škody Auto za zachování výroby Superbu podle něj málo bojovalo, dle jeho názoru i z obav o funkci. Firmy se nezastala ani vláda, uvedl Povšík. Vliv na rozhodnutí mohla mít i pandemie koronaviru, odborový předák kvůli vládním opatřením například nemohl svolat hromadné protesty.

„Němci se jich bojí,“ podotkl. Za běžné situace by tak například zaměstnanci mohli obklopit na protest továrnu.

Podle Povšíka se v Česku nebude vyrábět ani nová generace Seatu Ateca, ani tuto informaci zatím nikdo oficiálně nepotvrdil. Naopak existují náznaky, že si Kvasiny udrží SUV Kodiaq, o jehož přesunu se také spekuluje.

Jedním z důvodů přesunu výroby Superbu do Bratislavy, o kterém se spekuluje, jsou údajně nižší výrobní náklady. Podle Povšíka ale náklady nižší být nemusí, prodražit se může například logistika.

Přesun výroby Superbu Povšík dlouhodobě kritizuje. Chování současného vedení koncernu přirovnal k RVHP v bývalém východním bloku. Současné vedení podle něj potlačuje autonomii Škody a rozhoduje o jejím směřování.

O přesunu Superbu se výrazně spekulovalo již v roce 2018. Volkswagen poté oznámil, že tento model škodovce zůstane, navíc se měly v České republice do roku 2023 začít vyrábět modely rodiny Passat.

V Mladé Boleslavi Škoda Auto vyrábí model Fabia, Fabia kombi, Scala, Kamiq, Octavia, Enyaq a částečně Karoq. Škoda Superb a Kodiaq se vyrábí v Kvasinách na Rychnovsku, kde se produkuje také další část SUV Karoq.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...