Vyjednávání o penězích pro zdravotnictví jdou do finále. Polepší si zejména nemocnice

Nahrávám video

Vyjednávání o financích pro zdravotnictví v příštím roce jdou do finále. Letos systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří se zhruba dvě stě sedmdesáti miliardami korun. Příští rok má jít o rekordní částku. Do systému se má totiž i kvůli příznivé ekonomické situaci nakonec dostat ještě více peněz, než stát při původních propočtech předpokládal.

„Původní odhady byly 12 a půl miliardy a teď už počítáme s 15 až 16 miliardami, takže relativně velký balík peněz,“ konstatuje ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

Ministerstvo už má hotovou první verzi úhradové vyhlášky pro rok 2018, podle které pojišťovny peníze vyplácí. Největší nárůst z balíku peněz čeká nemocnice. Z patnáctimiliardového nárůstu půjde asi jedenáct miliard právě jim. Od ledna tak dostanou o deset procent vyšší tarifní plat nemocniční zdravotníci. Sestry pracující u lůžka ve směnném provozu budou pobírat dvoutisícový měsíční příplatek.

Svých nároků se ale nechtějí vzdát ani další skupiny zdravotníků. Soukromé ambulance si stěžují na to, že stát ve financování upřednostňuje lůžková zařízení na jejich úkor a odvolávají se na dřívější dohodu s exministrem Svatoplukem Němečkem. Pokud se se současným vedením neshodnou, jsou připraveni k protestům.

„Musí být pětiprocentní navýšení úhrad v roce 2018 oproti roku 2016, to je minimální požadavek,“ říká předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

obrázek
Zdroj: ČT24

Praktičtí lékaři žádají o tři procenta vyšší pravidelné platby za každého registrovaného pacienta. Ani oni ale zatím nemají nic jistého. „Ministerstvo nezpochybnilo to, že jsme se na tom domluvili, nicméně nemáme informace o tom, že by nám ty peníze mělo dát,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Zubaři se na platbách s pojišťovnami dohodli už v prvním kole vyjednávání, teď čekají, jestli ministerstvo jejich dohodu potvrdí. Klíčová je výše úhrady za plomby. „Jestliže potvrdí a nějaké náznaky jsou, potom se samozřejmě vylepší situace u výplní, ale jen u některých skupin: u dětí do 15 let, těhotných žen a kojících matek,“ říká prezident České stomatologické komory Pavel Chrz.

Jednotlivé parametry úhradové vyhlášky se ještě můžou změnit v rámci připomínkového řízení. Ministr zdravotnictví ale přiznává, že pro resort jsou v současné době prioritou nemocnice. „Jediný, kdo drží péči 24 hodin denně 365 dní v roce v této zemi, jsou nemocnice. Žádný jiný sektor to prostě nedělá,“ říká ministr Ludvík. Vyššími platy chce ministerstvo motivovat zdravotníky, aby z nemocnic neodcházeli.

„Musíme zabránit personální devastaci nemocnic. Takže nemocnice, které nesou tu personální tíhu poskytování péče, musí být těmi, které musí být taky adekvátně ohodnoceny,“ zdůraznil Ludvík.

Vyhláška, která stanovuje platby pro zdravotníky, je jedním z posledních velkých úkolů současného vedení ministerstva zdravotnictví. Její definitivní podoba musí být hotová do konce října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 22 hhodinami

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:14‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.