V litvínovské chemičce testují biosložky druhé generace. Nové příměsi do paliv mají snížit emise oxidu uhličitého. Zároveň by nová metoda pomohla zemědělské půdě. Místo řepky olejné, která zabírá velké lány, by totiž mohlo sloužit jehličí. Chemicky ho upravují ve Finsku a do Česka se pak vozí jako vosk.
„Do roku 2020 budeme jezdit pravděpodobně na paliva získaná z jehličí a v roce 2030 nejspíš přijdou na řadu řasy,“ tvrdí Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací ve výzkumném ústavu UNICRE v Litvínově, kde teď nové možnosti příměsí testují.
Vedle jehličí by mohly být biosložkami druhé generace v pohonných hmotách také třeba sláma nebo dřevní štěpka.
Použitý rostlinný olej může mít další využití
Náhradou může být i použitý rostlinný olej, který už litvínovská chemička Unipetrolu testuje v provozu. „Celkový obsah výsledné motorové nafty v oleji je zhruba 80 procent,“ uvedl Hájek. Výsledné palivo využívají některé firemní vozy, přiblížil specialista výroby v Unipetrolu Jaroslav Grau.
V biosložkách teď dominuje řepka olejná, tvoří téměř polovinu všech biosložek pro naftu v Evropě. Používá se ale třeba i palmový olej.
Masovému využití nových surovin zatím brání hlavně cena. Čeští vědci společně s Finy, Němci a Italy hledají cesty, jak ji snížit. Výzkum platí Evropská unie, která chce mít konkrétní výsledky do tří let. V té době totiž začnou platit přísnější emisní normy.
- Pojmem biopalivo se označují pohonné hmoty obsahující určitý podíl biosložek. Do motorové nafty se přimíchávají metylester mastných kyselin (např. řepkového oleje), do motorových benzinů se přidává bioetanol (neboli biolíh).
- Nahrazování fosilních paliv biopalivy, které je v ČR povinné od 1. září 2007, si vyžádaly směrnice EU. Česko se v roce 2009 podobně jako další členské země EU zavázalo k tomu, že do roku 2020 nahradí deset procent benzinu a nafty v dopravě obnovitelnými zdroji.
- Dodavatelé pohonných hmot musí nyní do benzinu přimíchávat nejméně 4,1 procenta biopaliv, do nafty šest procent biopaliv.
