Peking - Čínský obchod dál roste. Země poprvé od konce druhé světové války předstihla Spojené státy v dovozu i vývozu zboží. Nejdůležitějším obchodním partnerem pro Peking je ovšem Evropská unie. A právě obchodní vztahy s Bruselem se komplikují.
Hliněná armáda už prošla celou Evropou a nyní se usadila v bruselské burze na znamení, že ve 21. století země expanduje v obchodě. Jde ale i o mediální vliv. „Jedním z důvodů, proč jsme přišli do Evropy, je snížit zdejší deficit neporozumění vůči Číně,“ prohlásil Sie Sung-Sin, šéf evropského vydání novin China Daily. I když list prezentuje názory čínské komunistické vlády, má už víc čtenářů než britský deník Independent. Články China Daily jim pomáhají chápat myšlení Pekingu, který s Evropou denně vymění zboží za 50 miliard korun.
V době ekonomické krize si ale Čína i Evropská unie zájmy svých firem žárlivě střeží, což vyvolává třenice - a Brusel se do nich pouští s nebývalou intenzitou. Výrobky „made in China“ přitom nedominují jen prodejnám. Čína stále víc Evropě konkuruje v moderních technologiích a těžkém průmyslu. Proto si Brusel posvítil na subvence a dumpingové ceny u čínské oceli, telekomunikací a solárních panelů.
Hraje se přitom o desítky miliard eur. „Evropská komise je tu mimo jiné proto, aby hájila evropský byznys proti nespravedlivým překážkám,“ konstatoval mluvčí Evropské komise pro obchod John Clancy. Stále hlasitěji se ozývá i Praha. „ČR se stává aktivnější ve snaze měnit politiku EU k Číně. Samozřejmě i kvůli rostoucí čínské konkurenci,“ poznamenal Jonathan Holslag z Bruselského institutu současných čínských studií.
Opatrné jsou naopak ty členské země, kde investice Pekingu zachraňují pracovní místa - třeba Švédsko, jehož národní klenot Volvo je teď v čínských rukou. Podobně jsou na tom proslulé britské taxíky.
