Vláda začne jednat o mýtu, Ťok chce proces rozdělit do tří kroků

Praha – Jak to bude po roce 2016 s výběrem mýta na českých silnicích a dálnicích, by dnes měla projednat vláda. Ministr dopravy Dan Ťok totiž předloží kabinetu informace o přípravách tendru na provozovatele systému. Celý proces plánuje rozdělit do tří kroků, z čehož dva proběhnou formou tendru, což se nelíbí koaličním partnerům. V souvislosti s mýtem se dokonce mluvilo o Ťokově možné rezignaci. Šef hnutí ANO jej ale odejít nenechá.

Vláda ministerstvu dopravy na jaře nařídila připravit technologicky neutrální výběrové řízení na nového provozovatele mýtného systému – to znamená, že by dotyčná firma mohla přijít s jakoukoliv technologií výběru mýta a nemusela by nutně využívat mikrovlnné mýtné brány, které kolem silnic stojí nyní.

Současnému správci mýta, rakouské firmě Kapsch, končí desetiletý kontrakt v prosinci 2016. Stihnout do té doby výběr nového provozovatele ale úřad považuje za těžko proveditelné.

  • Pavel Přibyl, Dopravní fakulta ČVUT: „Nejlepší řešení by bylo, aby se udělal projektový tým, který dodnes není. A ten projektový tým se začal seriózně zabývat přechodem na tzv. výběrčího. V rámci ŘSD nebo někde okolo ŘSD by se vytvořila organizace, která by začala přejímat technologii od Kapsche.“

Ministr dopravy Dan Ťok proto přišel s návrhem, aby se celý proces rozdělil do tří kroků. První z nich by zahrnovala další provoz současné mikrovlnné technologie na dobu maximálně sedmi let. Během té doby chce resort vyčlenit ze systému kontrolu plateb a toků peněz, kterou si pod sebe převezme stát. Do budoucna by tak neměla za celý systém ručit jediná firma, jako je to nyní v případě Kapsche. Také by se měl „dosoutěžit“ výběr mýta na zbývajících úsecích silnic prvních tříd.

Až poté by měl následovat třetí krok, tedy konečná soutěž na provozovatele mýta. Zbude tak dost času na případný vstup nového správce – ať už si zvolí mikrovlnnou, satelitní nebo jakoukoliv jinou technologii. „Chceme udělat otevřenou soutěž na provozování stávající technologie. Až v dalších krocích se teprve budeme bavit o tom, jak tam zahrnout i jiné technologie,“ shrnul šéf resortu dopravy.

Neodpovídá to zadání vlády, postěžoval si premiér

Pokud by první fáze šla hladce, předpokládá ministerstvo její ukončení v srpnu příštího roku. Nový provozovatel by tedy měl čtyři měsíce na převzetí systému od Kapsche (ovšem pouze v případě, že se nikdo z neúspěšných uchazečů neodvolá k antimonopolnímu úřadu).

Ťokův postup se nelíbí koaličním partnerům – v první fázi totiž předpokládá pokračování současné technologie, přestože kabinet v dubnu ministerstvu dopravy zadal přípravu technologicky neutrálního výběrového řízení.

„Ten návrh je konzervativní, a to neodpovídá zadání vlády, vláda chtěla, aby to bylo technologicky neutrální,“ namítá premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle kterého navíc materiál neřeší ani objíždění mýtných bran po silnicích nižších tříd. „My nejsme úplně spokojení, ale doufám, že se posuneme na jednání vlády dál,“ přidal se předseda lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Protože ministr Ťok nesplnil zadání koalice, začalo se dokonce mluvit o jeho odchodu z vlády. Sám Ťok ale považuje navržené řešení za splnění úkolu. Postavil se za něj i šéf hnutí ANO, které ministra dopravy do vlády nominovalo. „Nebudeme měnit ministerstva a nebudeme měnit ministra,“ prohlásil rezolutně Babiš.

Elektronické mýtné se v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a na vybraných úsecích silnic první třídy. Celkem je v systému zaregistrováno přes 800 000 kamionových palubních jednotek. Za celý loňský rok se na mýtném vybralo 8,7 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 160 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.