Vláda sází na jadernou energetiku, záruky ovšem nedá

Praha – Generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš prohlásil, že pokud by bylo nutné odstavit Jadernou elektrárnu Dukovany již v roce 2025, považoval by to za tragédii v české energetice. Podle něj by dokonce Česku po roce 2030 mohl hrozit významný deficit výroby elektřiny, ačkoli teď je energie přebytek. Pro vládu je přitom jaderná energetika prioritou, oznámila nicméně, že státní záruky za tuto elektřinu nedá.

Na nedostatku elektřiny se podle Beneše bude podílet pokles těžby lignitu i dožití existujících hnědouhelných a černouhelných zdrojů. Navíc spotřeba poroste v průměru o 0,8 procenta ročně. Významně by mohlo nedostatek energie ovlivnit i odstavení Jaderné elektrárny Dukovany. 

Podle návrhu české energetické koncepce by se přitom v roce 2040 měla až polovina elektřiny vyrábět v jaderných reaktorech, které nahradí docházející uhlí. ČEZ proto kromě dostavby dvou reaktorů v Temelíně usiluje i o prodloužení provozu v Dukovanech. Těm za dva roky skončí licence, podle představ ČEZu by ale mohla nejstarší česká jaderná elektrárna dodávat elektřinu až do roku 2035, tedy o 20 let déle.  

Jaderná elektrárna Dukovany

  • První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985, poslední čtvrtý blok v červenci 1987.
  • Od roku 1985 do září roku 2013 bylo na všech čtyřech blocích elektrárny vyrobeno více než 360 miliard kWh elektrické energie, což je nejvíce ze všech elektráren v České republice.
  • Elektrárna Dukovany pokrývá přibližně 20 procent spotřeby elektřiny v ČR. Ročně vyrobí více než 14 mld. kWh, což by stačilo k pokrytí spotřeby všech tuzemských domácností.

Státní záruky jsou pro státní kasu riziko

Vláda dnes zopakovala, že prioritou je pro ni právě rozvoj jaderné energetiky, zdůraznila ovšem, že bez jakéhokoliv typu státních záruk. Beneš přitom tento týden uvedl, že si nedovede představit, že firma ČEZ v současné situaci postaví dva bloky Jaderné elektrárny Temelín bez státní podpory.  

„Státní záruka za dostavbu Temelína by znamenala neměřitelné riziko pro státní rozpočet i daňové poplatníky. Vláda proto tyto úvahy zamítla,“ oznámil premiér Sobotka. „Jasně jsme řekli, že v současné době odmítáme jakýkoliv typ státní záruky. Vládě se nemůže nikdo divit po zkušenosti s podporou obnovitelných zdrojů, především solárních. To byla problematická zkušenost. Navíc vývoj na energetických trzích je maximálně nepředvídatelný, a vláda se tak těžko může zavázat na garantování cen elektřiny,“ doplnil. 

Zda a kdy se bude Jaderná elektrárna Temelín dostavovat, zatím není vůbec jisté. Soutěže o dostavbu dvou bloků Temelína se účastní Westinghouse a konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, Arevu, dříve ČEZ z tendru vyřadil. Firma se proti rozhodnutí brání u Evropské unie. Samotný tendr má tak nejistý konec. Ministr průmyslu Jan Mládek v březnu uvedl, že pravděpodobnější variantou tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín je jeho zrušení. 

Obnovitelné energie podle zákona trhu 

Rakušané, kteří tradičně vystupují proti využívání jádra, záměr české vlády vsadit na jadernou energetiku zpochybňují. Česko prý dostatečně nevyhodnotilo možnosti obnovitelných zdrojů, které by mohly nahradit uhlí. Evropská komise chce přitom od roku 2017 prosadit, aby využívání obnovitelných zdrojů fungovalo na normálním tržním principu. To znamená, že by se třeba zavedly aukce tak, aby byla cena za tyto energie skutečně tržní. Teď se v řadě států totiž obnovitelné energie dotují.   

Pravidla mají platit od počátku července. V letech 2015 a 2016 ale budou státy nový systém státní podpory prostřednictvím konkurenčního nabídkového řízení jen testovat u malé části své kapacity obnovitelných zdrojů. „Teprve od roku 2017 se bude toto konkurenční nabídkové řízení vztahovat na veškerou výrobu,“ vysvětlil evropský komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 22 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.