Vláda chystá vlastní změny k omezení síly obchodních řetězců

Praha - Vláda připravuje vlastní návrh legislativních změn k regulaci tržní síly obchodních řetězců. Ve sněmovně ho chce projednat zároveň s návrhem zákona, který předložil předložil poslanec Michal Hašek (ČSSD). Ministr zemědělství Petr Gandalovič to dnes řekl v Otázkách Václava Moravce. Poslaneckou předlohu upravující vztahy mezi obchodními řetězci a dodavateli v březnu vláda odmítla. Gandalovič ale očekává, že ve sněmovně návrh projde prvním čtením a projednají ho výbory.

Vládní návrh podle Gandaloviče stihne ministerstvo průmyslu a obchodu připravit tak, aby se jím mohly sněmovní výbory zabývat zároveň s poslaneckou předlohou. „Mohou to být určité legislativní úpravy o tom, jakým způsobem se fakticky vynucují již dnes platná ustanovení obchodního zákoníku a zákona o hospodářské soutěži,“ naznačil Gandalovič.

Zákon sepsala Potravinářská a Agrární komora

Tuzemští zemědělci a potravináři podle Haška čekali na podobnou změnu 14 měsíců. „My jsem tady seděli loni v březnu a tehdy jste pane ministře (Gandaloviči) řekl, že chystáte nějaké vlastní opatření, pak jsme si to zopakovali na podzim, pak se ukázalo, že žádné další není,“ řekl v Otázkách Hašek. Právě proto podle něj nový zákon sepsala Potravinářská komora ve spolupráci s Agrární komorou.

Zcela nový zákon k regulaci tržní síly obchodních řetězců je podle Gandaloviče zbytečný a postačí upravit platné zákony. „My jsme toho názoru, že pokud v zákoně obchodním a v zákoně o hospodářské soutěži jsou nějaká ustanovení, která se ne zcela dodržují, například pokud se týká splatnosti za rychloobrátkové zboží, která má být do 30 dnů - známé je, že hypermarkety platí pekařům třeba až do 90 dnů - tak s tímto nešvarem je třeba něco udělat,“ uvedl ministr.

Řetězce by mohly mnohem více dovážet ze zahraničí

Hrozí podle něj nebezpečí, že řetězce na novou regulaci v tuzemsku zareagují obratem k zahraničním dodavatelům. „Jestliže tady dáme řetězcům nějaké další povinnosti, které musí splňovat vůči dodavatelům, tak logicky ty řetězce první, co udělají, že začnou dovážet příslušné zboží ze zahraničí,“ řekl Gandalovič.

Podle poslaneckého návrhu by obchodníci s ročním obratem vyšším než pět miliard korun měli vypracovat etický kodex vůči svým dodavatelům, který budou muset dodržovat. Pokud obchodní řetězce tato etická pravidla poruší a zneužijí své výsadní postavení na trhu, tak by jim podle Haška hrozila pokuta v rozmezí od 100.000 až po deset milionů korun, případně sankce do deseti procent z čistého obratu. Dodržování zákona má kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 14 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...