Vláda chystá vlastní změny k omezení síly obchodních řetězců

Praha - Vláda připravuje vlastní návrh legislativních změn k regulaci tržní síly obchodních řetězců. Ve sněmovně ho chce projednat zároveň s návrhem zákona, který předložil předložil poslanec Michal Hašek (ČSSD). Ministr zemědělství Petr Gandalovič to dnes řekl v Otázkách Václava Moravce. Poslaneckou předlohu upravující vztahy mezi obchodními řetězci a dodavateli v březnu vláda odmítla. Gandalovič ale očekává, že ve sněmovně návrh projde prvním čtením a projednají ho výbory.

Vládní návrh podle Gandaloviče stihne ministerstvo průmyslu a obchodu připravit tak, aby se jím mohly sněmovní výbory zabývat zároveň s poslaneckou předlohou. „Mohou to být určité legislativní úpravy o tom, jakým způsobem se fakticky vynucují již dnes platná ustanovení obchodního zákoníku a zákona o hospodářské soutěži,“ naznačil Gandalovič.

Zákon sepsala Potravinářská a Agrární komora

Tuzemští zemědělci a potravináři podle Haška čekali na podobnou změnu 14 měsíců. „My jsem tady seděli loni v březnu a tehdy jste pane ministře (Gandaloviči) řekl, že chystáte nějaké vlastní opatření, pak jsme si to zopakovali na podzim, pak se ukázalo, že žádné další není,“ řekl v Otázkách Hašek. Právě proto podle něj nový zákon sepsala Potravinářská komora ve spolupráci s Agrární komorou.

Zcela nový zákon k regulaci tržní síly obchodních řetězců je podle Gandaloviče zbytečný a postačí upravit platné zákony. „My jsme toho názoru, že pokud v zákoně obchodním a v zákoně o hospodářské soutěži jsou nějaká ustanovení, která se ne zcela dodržují, například pokud se týká splatnosti za rychloobrátkové zboží, která má být do 30 dnů - známé je, že hypermarkety platí pekařům třeba až do 90 dnů - tak s tímto nešvarem je třeba něco udělat,“ uvedl ministr.

Řetězce by mohly mnohem více dovážet ze zahraničí

Hrozí podle něj nebezpečí, že řetězce na novou regulaci v tuzemsku zareagují obratem k zahraničním dodavatelům. „Jestliže tady dáme řetězcům nějaké další povinnosti, které musí splňovat vůči dodavatelům, tak logicky ty řetězce první, co udělají, že začnou dovážet příslušné zboží ze zahraničí,“ řekl Gandalovič.

Podle poslaneckého návrhu by obchodníci s ročním obratem vyšším než pět miliard korun měli vypracovat etický kodex vůči svým dodavatelům, který budou muset dodržovat. Pokud obchodní řetězce tato etická pravidla poruší a zneužijí své výsadní postavení na trhu, tak by jim podle Haška hrozila pokuta v rozmezí od 100.000 až po deset milionů korun, případně sankce do deseti procent z čistého obratu. Dodržování zákona má kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 17 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...