Varšava - V Polsku se již mnoho let potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti. Během finanční krize však počet Poláků bez práce ještě stoupl. V poslední době je bez práce přes 1 milion 750 tisíc lidí, což tvoří 11procentní míru nezaměstnanosti. Ještě v loňském roce přitom byly vyhlídky nezaměstnanosti optimistické.
Polsko se totiž loni poprvé dostalo k jednocifernému číslu; nezaměstnanost klesla mírně pod 10 procent. Pro letošní rok však analytici hovoří o dvanáctiprocentní hranici, přičemž připouští, že odhad může ještě narůstat. Ani takové číslo ale nemusí být přesné, protože se v Polsku někteří lidé hlásí na úřady práce kvůli získání podpory a mají přitom druhé zaměstnání.
„Bohužel žádné nabídky práce nejsou, taková situace prý byla naposledy před šesti lety,“ stěžovala si nezaměstnaná Danuta Filipowska. Nejbolestnější je situace na polském venkově. Nezaměstnanost tam často přesahuje 20 procent. V šesti okresech je bez práce dokonce každý třetí člověk. Naopak ve velkých městech, jako je například Varšava, Krakov nebo Poznaň, se míra nezaměstnanosti pohybuje okolo 2 až 3 procent.
Situaci se rozhodla pomoci polská vláda. Ta bude zaměstnancům v podnicích, které zastavily výrobu, garantovat každý měsíc 1200 zlotých (asi 8 tisíc korun). „Zaměstnavatelé a vláda se složí na přechodný plat. Zabráníme tak hromadnému propouštění,“ slibuje si od rozhodnutí premiér Donald Tusk. Celá záležitost má ale jeden háček - vládní pomoc musí podniky vrátit.
V České republice dle vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí dosáhla nezaměstnanost v březnu 7,7 procent. Za poslední čtvrtletí loňského roku přitom byla 4,4procentní. Nejnižší byla již tradičně v Praze, naopak s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Česku se potýkal Ústecký kraj. Aktuální čísla za první čtvrtletí roku 2009 zveřejní Český statistický úřad v květnu.
