Brusel – Nejhorší od zavedení společné evropské měny, tak se dá popsat současná nezaměstnanost v eurozóně. Počet nezaměstnaných lidí v sedmnácti zemích s jednotnou měnou sice nerostl, ale zůstal na rekordních 17,8 milionech, tedy 11,2 procentech. Nezaměstnaných je tak v eurozóně přibližně tolik jako Rakušanů a Portugalců dohromady. Míra nezaměstnanosti se nezměnila ani v celé Evropské unii, kde činila 10,4 procenta a bez práce je tak přes 25 milionů lidí. Vyplývá to z dnešních údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat).
Nejnovější data Eurostatu jen dokreslují zhoršující se stav hospodářské aktivity napříč většinou států eurozóny. Prohlubují se navíc obavy, že nezaměstnanost bude nadále růst, neboť velké průmyslové celky jsou nuceny zrušit tisíce pracovních míst kvůli prudkým poklesům na straně příjmů.
„S již tak slabou podnikatelskou důvěrou, kterou ještě podkopala červencová data, se dá očekávat, že míra nezaměstnanosti v nadcházejících měsících značně poroste,“ předpovídá hlavní ekonom analytické společnosti IHS Global Insight Howard Archer s tím, že do konce roku by se nezaměstnanost mohla vyšplhat přes 11,5 procenta.
Nejhůře si počínají Španělsko a Řecko, kde je bez práce téměř každý čtvrtý (24,8 % a 22,5 %). Problematickými se však začínají stávat i Itálie a Francie. V obou zemích už totiž nezaměstnanost překročila desetiprocentní hranici (10,8 % a 10,1 %). Důvodem není nic jiného než obava najímat za současné politické a ekonomické nejistoty nové zaměstnance. Prakticky beze změny pak zůstala nezaměstnanost skandinávských zemí a v největší evropské ekonomice, Německu, dokonce nezaměstnanost o jeden procentní bod klesla (5,4 %).
Pod velký tlak se tak určitě dostane Evropská centrální banka, která by na svém čtvrtečním jednání měla jednat o dalších opatřeních stimulující ekonomiku eurozóny. Minulý týden svitla naděje, když šéf ECB Mario Draghi řekl, že ECB udělá vše, aby zachránila euro, především nakupováním španělských a italských dluhopisů. Vysocí představitelé eurozóny ale tuto naději velmi rychle srazili k zemi, když naznačili, že ECB by spíše měla získat další záruky, než se pustí do pomoci zadluženým zemím.
Podle ILO může v eurozóně přijít o práci dalších 4,5 milionu lidí
Mezinárodní organizace práce (ILO) už varovala, že pokud země eurozóny nezmění svoji současnou úspornou politiku, mohl by počet lidí bez práce v regionu stoupnout v příštích čtyřech letech na 22 milionů. Ztráta velkého počtu pracovních míst navíc nehrozí jen zemím, které mají už v současné době problémy, ale i jejich zdravějším kolegům. Šíření nákazy pak ohrožuje také země stojící mimo eurozónu.
Juan Somavía, generální ředitel ILO
„Není to jen eurozóna, která má problémy, ale celá globální ekonomika, které hrozí nákaza. Pokud vlády nepřijmou opatření na zvýšení investic, ekonomická krize se prohloubí a oživení v oblasti zaměstnanosti se nikdy nerozjede.“
Mezi opatřeními na zlepšení zaměstnanosti by měly být zvýšení půjček bank malým a středně velkým firmám a podpora investic. Za sanaci bank by pak měli platit akcionáři, nikoliv vlády. ILO rovněž navrhuje vytvoření systému garance práce pro mladé. Tento systém by mohl být financován ze strukturálních fondů Evropské unie a prostředků Evropské investiční banky a měl by stát méně než půl procenta hrubého národního produktu eurozóny, napsala agentura ANSA.
