V čele trhu s automobily stanul místo Toyoty Volkswagen

Německý automobilový koncern Volkswagen v letošním prvním pololetí vystřídal japonského konkurenta Toyota Motor v čele světového automobilového trhu. Navdory poklesu čistého zisku, který se v prvním pololetí meziročně kvůli emisnímu skandálu propadl o 37 procent na 3,6 miliardy eur (97 miliard korun), prodeje VW rostly o 1,5 procenta na 5,12 milionu vozů, jak firma oznámila již ve středu. Toyota naopak podle agentury DPA uvedla, že její odbyt v pololetí meziročně klesl o 0,6 procenta na 4,99 milionu vozů.

Automobilka Volkswagen předstihla Toyotu v prodeji navzdory svému skandálu kolem manipulací s testy emisí u naftových vozů. Na odbyt Toyoty mělo letos negativní dopad několikadenní přerušení výroby v japonských továrnách, jež bylo důsledkem nedostatku oceli po výbuchu v ocelárně Aichi Steel.

Třetí místo na světovém automobilovém trhu v prvním pololetí obsadila americká automobilka General Motors, jejíž odbyt dosáhl 4,76 milionu vozů, napsala agentura AFP.

V celém loňském roce Toyota prodala 10,15 milionu vozů, zatímco odbyt Volkswagenu činil 9,93 milionu vozů. Francouzská automobilka Renault ve čtvrtek předpověděla, že světový automobilový trh vykáže v letošním roce nárůst o zhruba 1,7 procenta.

5 minut
Rybecký: Důležité je pro Volkswagen to, že mu rostl zisk
Zdroj: ČT24

Provozní zisky Škody i mateřského VW rostly

Volkswagen již minulý týden také uvedl, že jeho provozní zisk bez zahrnutí mimořádných položek v pololetí stoupl o sedm procent na 7,5 miliardy eur. Upozornil však, že si dal stranou dalších 2,2 miliardy eur na uhrazení mimořádných nákladů spojených s emisním skandálem.  

Podle šéfredaktora Autoweek.cz Vladimíra Rybeckého jsou čísla trochu zavádějící. „On by jinak koncern bez těch problémů, které má v USA, rostl podstatně více. Na druhou stranu, pro VW je ještě důležitější než to, že je na prvním místě v počtu prodaných aut, že se mu podařilo o sedm procent zvýšit zisk proti loňskému prvnímu pololetí, takže se mu celkem skutečně daří,“ konsatuje Rybecký.

Překvapením je pak podle něho do jisté míry naopak fakt, že dosud jeden z nejvýznamnějších zdrojů peněz v rámci koncernu, značka Bentley, se dostává tochu do ztráty. „To zatím nebylo,“ dodává.

Rostl i provozní zisk Škoda Auto, který v prvním pololetí stoupl o 31,2 procenta na 685 milionů eur (18,5 miliardy korun), a to zejména díky příznivému vývoji odbytu a optimalizaci nákladů. Škoda Auto již ve středu uvedla, že její odbyt v prvním pololetí stoupl o téměř pět procent na rekordních 596 400 vozů. K rekordnímu výsledku přispěl dobrý vývoj na nejdůležitějších trzích, v Číně a v Evropě, a také výrazný růst prodeje modelů Fabia, Superb a Yeti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...