Soul - Jihokorejská centrální banka po třech letech nečekaně snížila základní úrokovou sazbu na tři procenta. Země se tak snaží nastartovat svou zpomalující ekonomiku, protože má obavy, že jí ohrozí globální krize. Ze stejného důvodu přitom sazby snižují centrální banky od Evropy přes Čínu až po Brazílii.
Jižní Korea a Brazílie – na straně jedné svět vyspělých technologií, na druhé straně ohromné zásoby komodit. Obě země ale mají podobný problém. „Naši ekonomiku bude dál zatěžovat evropská dluhová krize a zpomalování hospodářství našich hlavních obchodních partnerů,“ uvedl Kim Čung-su, guvernér jihokorejské centrální banky.
Korea je jedním z hlavních globálních exportérů, například do Spojených států a do Číny vyváží téměř 40 procent svého exportu. Jenže čínské hospodářství se zadrhává. Stále sice roste o osm procent ročně, před pěti lety ale přidávalo procent 13. Korea tak nemá komu nabídnout spotřební zboží, Brazílii pak tíží menší zájem Číňanů o suroviny. I kvůli tomu za poslední rok brazilská centrální banka snížila sazbu o třetinu.
Všechno souvisí se vším
„Probíhající zpomalování nebo ztráta ekonomické aktivity se netýká jenom jednoho regionu, třeba Evropy, ale probíhá globálně a týká se těch ekonomik celosvětově,“ uvedl Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.
Pomalejší růst ve Spojených státech a dluhy Evropy táhnou ke dnu jejího největšího obchodního partnera Čínu, a nižší poptávka asijského giganta pak škodí dalším zemím. Podle ekonomů je tak potřeba vyřešit potíže Evropy a Ameriky. „Vyřešení těch dvou problémů by přispělo k tomu, že by došlo k obnovení důvěry mezi spotřebiteli a investory, a to by pomohlo nastartovat světovou ekonomiku,“ řekl Ľuboš Mokráš, analytik České spořitelny.
Pomáhat hospodářskému růstu snižováním sazeb, jak to v posledních měsících hromadně dělají centrální banky, nejde donekonečna. Dolní hranicí je totiž nula, a k té už se americké Federální rezervy a Evropská centrální banka nebezpečně přiblížily. Česká národní banka přednedávnem snížila sazby rovněž, a to na půl procenta.
