Baku/Astana/Ašgabat - Vyhazovat obrovské sumy peněz na pompézní stavby se v některých postsovětských zemích stalo normou. Nové závody o co největší investice do turistických a lázeňských kapacit na pobřeží Kaspického moře propukly v poslední době mezi Ázerbájdžánem, Kazachstánem a Turkmenistánem, napsala na svých webových stránkách rozhlasová stanice Rádio Svoboda.
Ázerbájdžán má ambiciozní plán na čtvrt století
„Dohnat a předehnat Dubaj“ se stalo novým heslem ropné velmoci Ázerbájdžánu. Loni tu začali se stavbou umělých ostrovů podobných těm, které jsou už k vidění v arabském emirátu Dubaj. Ázerbájdžánský projekt je přitom ještě větší – nové město má vzniknout na ostrovech vzdálených čtyři až osm kilometrů od země a stavba má trvat 25 let.
Ázerbájdžánská privátní firma Avesta chce vystavět nové město o rozloze 30 tisíc čtverečních kilometrů doslova na vodě. Kromě pětadvacetipodlažních obytných domů, obchodních center a kancelářských objektů se autoři projektu soustřeďují hlavně na nejvyšší budovu světa – hotel Azerbaijan Tower o 185 poschodích. Celý projekt má stát 100 miliard dolarů, což se zhruba rovná ročnímu hrubému domácímu produktu tohoto státu.
Jeden metr čtvereční obytné plochy má v umělém městě stát kolem 4 tisíc dolarů (v přepočtu asi 76 tisíc korun). Investice se má vrátit díky zájmu turistů a předpokládanému prodeji či pronájmu bytů a kanceláří.
I Kazachstán chce stavět resorty s golfovými hřišti a přístavy
Plány středoasijského Kazachstánu jsou ve srovnání s tímto projektem skromné. Na kazašském pobřeží Kaspického moře má být vybudován projekt Kenderli za necelé tři miliardy dolarů. Jeho součástí bude 23 hotelů a 4 tisíce bungalovů pro celkem 22 tisíc návštěvníků. Ročně jich tu chtějí přivítat na půl milionu. I tady se počítá s takovými náležitostmi, jako jsou golfová hřiště či přístaviště pro jachty, ale například i s exotickým ubytováním v jurtách nebo potápěním s tuleni.
Na projektu Kenderli prý vydělá nejen provincie Mangistau, kde bude vybudován, ale celý Kazachstán. Projekt údajně nijak neovlivní životní prostředí, počítá se dokonce s tím, že Kenderli bude naopak vyhlášeno za první ekologicky čisté turistické centrum v zemi.
Turkmenistán se chce vyrovnat Turecku či Egyptu
Nápad vybudovat turistickou zónu u turkmenského městečka Avaza na kaspickém pobřeží se zrodil ještě v hlavě bývalého turkmenského diktátora Saparmurata Nijazova. Realizovat ho začal až jeho nástupce Gurbanguli Berdymuhamedov. Ukázkové turistické středisko má mít 60 hotelových kapacit vybudovaných nákladem pěti miliard dolarů. Po jeho dokončení má podle Berdymuhamedova Turkmenistán soutěžit s tak osvědčenými destinacemi, jako je Španělsko, Turecko nebo Egypt. Už nyní je k dispozici mezinárodní letiště v nedalekém Turkmenbaši a zařízení na odsolování mořské vody. Další infrastruktura se buduje.
Turkmenská vláda o Avaze mluví jako o „Perle kaspické oblasti“ nebo jako o „symbolu nové epochy“. Nové budovy vyrůstají z pouštních písků tak rychle, že i sama vláda se zdá zaskočena rychlostí tempa výstavby. Navzdory štědrým vládním pobídkám se ale západní investoři nehrnou. Problémem jsou komplikované turkmenské zákony, které například zakazují prodej pozemků cizincům a téměř nechrání zahraniční investice. Turkmenistán navíc neuznává zahraniční arbitrážní soudy.
Zbytečná megalomanie?
Mnozí ekonomové z těchto i jiných důvodů o účelnosti kaspických projektů postsovětských zemí pochybují. Ptají se například, zda má smysl budovat obří město na nových ázerbájdžánských ostrovech, když v nedalekém Baku žijí tři miliony lidí, což je třetina ázerbájdžánského obyvatelstva. Aby si obyvatelé Baku mohli koupit nový byt na ostrovech, nesměli by 70 let jíst ani pít a všechny peníze by museli investovat do bydlení, uvádí Rádio Svoboda.
