Břeclav – Stovky zaměstnanců dřevozpracujícího průmyslu na úřadech práce, desítky zavřených pil po celé zemi a dřevozpracující podniky v insolvenci. Takový je podle dřevařů důsledek špatné lesní obchodní politiky. Pokud nepřijde změna, tradičnímu průmyslovému odvětví prý hrozí zánik.
Dřevozpracující průmysl zaměstnával ještě v roce 2005 téměř 45 tisíc lidí. Nyní je to přibližně o deset tisíc méně. Jaké jsou důvody, které způsobily krach mnoha firem v odvětví? Podle dřevařů ekonomická recese a vysoká cena dříví. Zatímco jeden kubík smrkové kulatiny u nás stojí zhruba 2 500 korun, v sousedním Rakousku nebo Německu se prodává až o několik stovek levněji.
„Do toho se promítá i zpackaná koncepce hospodaření Lesů ČR, které prodávají své dříví přes překupníky. Následkem toho dochází k předražení českého dříví,“ říká Zdeněk Valný, prezident Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů. Ti se shodují – nepříznivou situaci může změnit jedině stát. Lesy ČR totiž obhospodařují více než polovinu lesního porostu. Ceně, kterou nastaví, se tak musí přizpůsobit i ostatní dodavatelé dřeva.
Důkazem úpadku dřevařského průmyslu je například společnost Dendra Břeclav, výrobce obalového řeziva s dvacetiletou tradicí, který zaměstnával 90 lidí. Firma spadla do insolvence na začátku letošního roku a teď se dostala do dražby, která představovala poslední šanci na obnovení výroby. Nezúčastnil se ale jediný zájemce a naděje na pokračování podniku se rozplynula.
Dendra Břeclav přitom zdaleka není jediná. Nedávno propustil všech 130 zaměstnanců hodonínský výrobce překližek. Už v polovině loňského roku zase skončila pila v Ostravici na Frýdecko-Místecku.
Nad propastí už rok visí také pila v Račicích na Vyškovsku. Původně zaměstnávala desítku lidí. Teď na rámovou pilu sedá prach. Aby se majitel Tomáš Chmelař uživil, šéfuje už jen sám sobě. „Byli jsme nuceni opustit výrobu stavebního řeziva, na kterou byla naše firma zavedena, protože smrková kulatina se pro nás stala naprosto nedostupnou,“ stěžuje si Chmelař.
Mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík ale podnikům radí: „Zásobování dřevozpracujících provozů surovinou je plně v kompetenci každého pilařského provozu. Historie podnikatelské praxe neosvědčila závislost pouze na jednom dodavateli.“
