Praha - Hranice schodku státního rozpočtu pro přijetí eura by se měla posunout ze tří na pět procent. Ekonom a nejviditelnější zastánce vstupu Česka do eurozóny Jan Švejnar tak v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce reagoval na skutečnost, že kvůli plánovaným schodkům státních rozpočtů se přijetí jednotné evropské měny v Česku opět odsouvá. Podle něj dokonce Mezinárodní měnový fond přišel s návrhem, aby unie přijala do eurozóny i ostatní země EU v podstatě ihned, neboť tím zamezí více problémům, než které vzniknou tím, že některé země EU v eurozóně nejsou.
Takový způsob zavedení eura by se líbil i ekonomovi Milanu Zelenému, který není zastáncem žádných byrokratických rozhodnutí. Vstup do eurozóny by podle Zeleného přinesl stabilitu v podnikání a ve měně a umožnil by to, aby se firmy věnovaly strategickému rozhodování.
Podle Švejnara je problém v maastrichtských kritériích, která říkají, že by se Česká republika měla přiblížit k tomu, jak se chovají západní ekonomiky. Tato byrokratická kritéria například hovoří o tom, že schodek rozpočtu by neměl být více než 3 procenta.
„Nicméně dnešní západní ekonomiky mají schodek pět procent. To znamená, pokud k nim máme konvergovat, tak bychom přibližně měli mít schodek jako tyto ekonomiky,“ vysvětluje Švejnar důvody, proč bychom měli mít euro stejně jako ostatní západní ekonomiky.
Švejnar: Patříme do eurozóny
„Vzhledem k tomu, že ekonomiky bojují s recesí, mají tak logicky vyšší schodek. Dnes se náš schodek státního rozpočtu skutečně blíží schodkům rozpočtů západních ekonomik, tudíž konvergenční kritéria naše země splňuje, i když maastrichtská nikoliv,“ dodal Švejnar pro Otázky Václava Moravce.
Právě současný ministr financí Eduard Janota oznámil, že euro je v nedohlednu, neboť schodky státních rozpočtů do roku 2012 neklesnou pod hranici 150 miliard korun, a schodek tak bude asi 4 procenta. Pokud podle Janoty nedojde ke změně legislativy, zejména v oblasti mandatorních výdajů, bude sestavování rozpočtu stále obtížnější a přijetí eura se dále odloží.
