Brusel - Summit EU-Asie, který probíhal v Bruselu, podpořil hlasy, že svět se pohybuje na pokraji měnové války. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dokonce navrhl vznik nového měnového uspořádání ve světě. Přestože neuvedl žádné detaily, podle některých politiků měl na mysli vznik obdoby poválečného Brettonwoodského systému. Ten v poválečném období na několik desítek let udělal z dolaru rezervní měnu, zásadně přispěl k obnově hospodářství i ke stabilizaci mezinárodního měnového systému. Počátkem 70. let minulého století se však rozpadl.
Za měnovou válku je v současnosti považována stále častější situace, kdy se národní vlády snaží uměle oslabovat kurz vlastní měny, aby zvýšily vlastní konkurenceschopnost. To však poškozuje země, které nemají dostatečné nástroje, kterými by mohly kurz měny ovlivnit, což je mimo jiné i případ celé eurozóny.
Někteří evropští politici během summitu vyjadřovali znepokojení, že evropská jednotná měna se opět blíží k rekordním úrovním navzdory nedávné dluhové krizi, což by mohlo do značné míry ohrozit hospodářské oživení v Evropě. EU rovněž vyzvala Čínu, aby více uvolnila kurz jüanu, jehož uměle držená nízká úroveň citelně zvýhodňuje čínské vývozce. Současnou situaci dramatizuje i snaha USA a Japonska oslabit vlastní měny, která vadí velkým ekonomikám, jako je Brazílie či Jižní Korea, jejichž měny naopak posílily.
Přijde nový Bretton Woods?
„Co je míněno novým měnovým uspořádáním, to netušíme. Jde například o nový Brettonwoodský systém?“ prohlásil německý náměstek ministra zahraničních věcí Werner Hoyer.
„V roce 2010 nemáme žádné místo, kde bychom mohli mluvit o měnovém pořádku. Každý si dělá, co se mu zlíbí, byť se všichni správně snaží zachovat státní suverenitu. Ale musíme si uvědomit, že žijeme ve 21. století a nemáme žádný měnový řád,“ zdůraznil Sarkozy. Jeho slova zůstala bez vážnějších reakcí, ale dostalo se mu například opatrné podpory od německé kancléřky Angely Merkelové, která označila budoucnost světového měnového řádu za velmi důležitou otázku.
Vrcholná schůzka, které se za Česko účastnil prezident Václav Klaus, tak skončila prakticky jedinou hmatatelnou dohodou. Účastníci ze 48 zemí se shodli na nutnosti dalších reforem Mezinárodního měnového fondu, které by měly dodat větší váhu rozvojovým ekonomikám Asie i dalších kontinentů. Evropská sedmadvacítka se již minulý týden shodla, že se v jejich prospěch vzdá dvou míst ve výkonném sboru fondu.
