Státní podniky čeká větší dohled. Zpřísní se i pravidla pro ředitele

Ministerstva zřejmě získají větší dohled nad státními podniky. Počítá s tím vládní novela zákona o státním podniku, kterou ve třetím čtení v pátek schválila sněmovna. Novela zavádí například konkurenční doložky pro generální ředitele těchto firem a vymezuje pravomoci a kompetence dozorčích rad. Změna zákona se týká například České pošty, Lesů ČR či Řízení letového provozu. Usnadnit má i převod pozemků pod krajskými a obecními komunikacemi. Novelu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.

Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) má předloha kromě jiného přesněji vymezit pravidla pro hospodaření podniku s majetkem státu a vymezit odpovědnost ředitelů, jejich zástupců a členů dozorčích rad státních podniků. Změna zákona vychází mimo jiné z podnětu Nejvyššího kontrolního úřadu, v němž NKÚ poukazuje na nedostatečnost současné právní úpravy. Jejím důsledkem je, že státní podnik nemá povinnost definovat kritéria pro hodnocení účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti.

Novela počítá se zákazem konkurence pro ředitele, jeho zástupce a pro členy dozorčí rady státního podniku. Opatření má zabránit tomu, aby předmětem podnikání byla stejná činnost jako u státní firmy. Tito zástupci státních podniků nebudou smět také působit v orgánech jiné firmy se stejným nebo podobným předmětem podnikání nebo se na jejich podnikání podílet. Výjimkou bude vlastnictví akcií z kuponové privatizace.

Ministerstva mají také více kontrolovat, jak státní firmy se svým majetkem nakládají, a určovat, jaký majetek nemohou bez souhlasu zakladatele prodat. Státní instituce bude povinna prodávaný majetek nejprve nabídnout na portál veřejné správy, a teprve potom Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Státní podniky by mohly převádět obcím a krajům bezúplatně pozemky s komunikacemi

Novela má také umožnit státním podnikům převádět krajům a obcím bezúplatně pozemky, na nichž se nacházejí pozemní komunikace II. a III. třídy. Územně samosprávný celek o to bude muset požádat a bude s tím muset souhlasit zakladatel státního pozemku.

Podle vlády to má napravit současný stav, kdy se samosprávám převedly komunikace, ale už nikoli pozemky pod nimi, které tak zůstaly státu. Pokud chce dnes kraj nebo obec žádat na opravy silnic o dotace Evropské unie nebo Státního fondu dopravní infrastruktury, musí pozemky pod komunikacemi vlastnit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 17 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...