Praha - Státní rozpočet by si mohl polepšit na DPH zhruba o deset miliard korun ročně, kdyby spolu lépe komunikovaly celní správa a finanční úřady. Uvedli to zástupci Národního kontrolního úřadu na dnešní tiskové konferenci, ministerstvo financí i Generální finanční ředitelství ale závěry kontroly odmítly. Stát tratí i při čerpání prostředků ze strukturálních fondů.
Problém s výběrem a správou DPH při dovozu zboží patří podle Miroslava Kruchiny z NKÚ k nejrizikovějším bodům v oblasti příjmů. Rozpor mezi vykázaným základem daně a hodnotou dovozů podle jednotlivých správních dokladů byl podle NKÚ v letech 2008 až 2010 celkem 445 miliard korun. Úniky jsou způsobeny tím, že někdo doveze zboží ze třetí země, prodá ho v České republice a vybere DPH, které následně nezaplatí. Mezi opatření, která navrhuje NKÚ patří například výběr DPH již na hranicích České republiky.
NKÚ podle ministerstva financí vůbec nezohledňuje, že pro značnou část zboží je ČR pouze tranzitivní zemí a DPH se zde vůbec nevybírá. Ke ztrátám na příjmové stránce státního rozpočtu přitom podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba nedochází u samotného dovozu, ale až v případě, pokud není přiznána DPH na výstupu při prodeji zboží v tuzemsku.
Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí
„Závěry kontroly nejsou dle našeho názoru zcela objektivní, v mnohém jsou zavádějící a v některých bodech mají až spekulativní charakter, a proto je nutné jejich takto prezentovanou podobu rezolutně odmítnout.“
Navíc se závěry NKÚ nesouhlasí ani Generální finanční ředitelství, jak vysvětlila jeho mluvčí Jaroslava Musilová: „Oblastí dovozu zboží ze třetích zemí se daňová i celní správa dlouhodobě intenzivně zabývají a velmi úzce v této oblasti spolupracují. Toto tvrzení dokládá i fakt, že za kontrolované období finanční úřady doměřily DPH ve výši 10,3 miliardy korun.“
Stát tratí i při čerpání evropských fondů
Česko podle úřadu stále chybuje jak při čerpání peněz z fondů Evropské unie, tak i výdajů do rozpočtu unie. Loni ČR z unijních peněz čerpalo tři miliardy eur a do rozpočtu naopak odvedlo 1,7 miliardy eur. Poskytovatelé a administrátoři dotací nejvíce chybují při výběru projektů, jejich průběžném sledování a zpětné kontrole. Projekty jsou často nadhodnocené, vyskytují se chyby v účetnictví, často ani není jasné, jsou-li dané projekty třeba. Častou chybou je i neexistence přesně měřitelných ukazatelů a nedostatky jsou i v tvorbě a kontrole programových dokumentů, například pravidel pro zadávání zakázek. Nejčastější prohřešky příjemců dotací jsou v nesprávném zadávání veřejných zakázek, v uplatňování nezpůsobilých výdajů a v nedodržení podmínek stanovených v projektech, vyplývá z EU Reportu, který vydal NKÚ.
