Praha – Česká republika nemusí zaplatit miliardy korun lidem, kteří nedostali peníze za majetek bývalých jednotných zemědělských družstev (JZD). Evropský soud pro lidská práva odmítl žalobu sedmi lidí, kteří si ve Štrasburku kvůli nevyplacení peněz z JZD stěžovali. Na webových stránkách to uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Na verdikt soudu upozornil server Aktuálně.cz.
Hromadná žaloba týkající se JZD byla jednou z největších proti Česku. Majetkové vyrovnání se podle ministerstva týkalo asi 900 000 lidí, jejichž nároky byly 26 miliard korun. Podle stěžovatelů český stát dovolil, aby byl miliardový majetek rozkraden a ti, kteří se domáhali spravedlnosti, byli vážně poškozeni. „Z původních družstev byl vyveden majetek a předlužená družstva skončila v konkurzu nebo likvidaci,“ uvedli podle serveru ve stížnosti.
Soudci Evropského soudu pro lidská práva ale stížnost odmítli pro „zjevnou neopodstatněnost“. Podle soudců se Česko nacházelo ve velmi složité situaci, která vyžadovala dalekosáhlá politická rozhodnutí, což odůvodňuje i výrazně sníženou míru odškodnění. Soud také uvedl, že majetek družstev byl na začátku převodu zřejmě značně nadhodnocený. Lidé, kteří na něj měli nárok, navíc nevyužili všechny zákonné možnosti nebo svoje řízení nedotáhli do konce, vyplývá z rozhodnutí soudu.
Podle transformačního zákona z roku 1992 si podílníci zemědělských družstev mohli vybrat, jak se svými podíly naloží. Mohli zůstat členy družstev. Ti, kdo se rozhodli soukromě hospodařit, dostali věcné vyrovnání. Zbývajícím podílníkům bylo nabídnuto finanční vyrovnání, ale až po uplynutí sedmileté lhůty. Během ní ale mnoho družstev zkrachovalo nebo byl jejich majetek převeden na jiné společnosti, takže dohledat nástupnický podnik je v mnoha případech téměř nemožné. Lhůta byla následně prodloužena o dalších deset
let.
Ministerstvo zemědělství v době, kdy jej vedl Petr Gandalovič (ODS), vypracovalo návrh, který měl okruh osob povinných vypořádat majetkové podíly v družstvech rozšířit o osoby, do jejichž základního kapitálu byl majetek vložen. Kabinet premiéra Mirka Topolánka zákon 7. července 2008 přijal a následně předal k projednání sněmovně. Ta však návrh do konce
volebního období neprojednala. Neúspěchem skončila také další snaha ODS o prodloužení lhůty pro vyrovnání.
Zákon o JZD přijal Parlament 23. února 1949. Kolektivizace ale zpočátku nabírala na obrátkách jen pomalu a v roce 1949 vzniklo jen 28 JZD. Rolníci se vstupu do JZD často bránili, na což reagovala státní moc různými formami nátlaku. Počet JZD nejvýrazněji vzrostl ve druhé polovině 50. let minulého století, na konci této dekády existovalo více než 12 500 JZD. Jejich počet se kvůli slučování opět snižoval a koncem 80. let zůstalo 1 660 družstev, která tehdy působila na 68 procentech půdy v zemi.
