Spory o spotřebitelské úvěry možná budou řešit pouze soudy, žádní rozhodci

Rozhodčí doložky by do budoucna měly zmizet ze smluv o spotřebitelském úvěru. Cílem je více chránit spotřebitele. Podle poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL) v praxi poskytovatel úvěru sestavuje smlouvu, už do ní stanoví rozhodce a na konci řetězce je pak exekutor. Sněmovní rozpočtový výbor doporučil změnu při projednávání vládního návrhu zákona o spotřebitelském úvěru.

„Bude to v podstatě znamenat, že spory ze spotřebitelských smluv budou rozhodovat výhradně soudy,“ řekla náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková. S pozměňovacím návrhem vyjádřila souhlas. Změna se bude vztahovat na nové smlouvy uzavřené po účinnosti nového zákona.

Cílem změny je, aby poskytovatelé úvěrů měli prospěch z toho, že půjčují peníze, ale aby neměli prospěch z toho, že jim dlužník peníze vrátit nemůže, uvedl zpravodaj poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL). Pozměňovací návrh podal proto, že se instrumentu rozhodčí doložky „skrze lidskou chamtivost zneužívalo.“

Tento pozměňovací návrh jsem podal proto, že skrze lidskou chamtivost se tohoto instrumentu zneužívalo.
Jaroslav Klaška
poslanec KDU-ČSL

Zneužití rozhodčí doložky se Parlament snažil zamezit v roce 2011, kdy je změnou zákona vyňal ze smluv. Klienti je tak musí podepisovat zvlášť. Má to snížit počet klientů, kteří by ji podepsali, aniž to měli v úmyslu. Podle názoru ministerstva financí to ale nestačilo, řekla Jurošková. Proti rozhodčím nálezům se podle ní klienti můžou bránit jen velmi špatně.
Vládní předloha předpokládá zejména to, že spotřebitelé budou moci splatit dluhy z úvěrů prakticky kdykoliv, omezí se také sankce za pozdní splátky. Zvýší se odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru.

Nahrávám video
Rozhodčí doložky
Zdroj: ČT24

Předlohu doporučil schválit s úpravami taky ústavně-právní výbor. Podpořil například návrh na snížení počátečního kapitálu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů na nejméně 15 milionů korun. Vláda navrhuje minimálně 20 milionů korun.

V případě hypotečních úvěrů bude možné podle vládního návrhu předčasné splacení jednou do roka. Rozpočtový výbor nepodpořil pozměňovací návrh, aby předčasné splacení hypotéky bylo bez sankčního poplatku. Výbor taky nepodpořil návrh, aby dlužník mohl splatit ročně až 25 procent hypotéky bez sankce místo vládou navrhovaných 20 procent. Nepodpořil ani jednorázové splacení bez sankce při prodeji nemovitosti, na kterou je hypotéka poskytnuta, řekl předseda výboru Václav Votava (ČSSD).

Poskytovatel si má ověřit schopnost splácet

Úvěr by měl podle zákona věřitel poskytnout jen tomu, kdo jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dostane už zaplacené úroky zpět. Jistinu pak splatí podle svých možností.

Poskytovatel bude mít podle předlohy při prodlení spotřebitele se splácením úvěru vedle smluvního úroku nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu, zákonný úrok z prodlení (nyní osm procentních bodů nad reposazbou ČNB) a smluvní pokutu 0,1 procenta denně z dlužné částky. V případě prodlení by celkově mohl naúčtovat penále a smluvní pokuty jen do 70 procent z výše úvěru, nejvýše však 200 tisíc korun. Rozpočtový výbor doporučil snížit tento strop ze 70 procent na 50 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 23 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...