Budapešť - Budoucnost plynovodu Nabucco, který má zcela obejít Rusko a Ukrajinu, zůstává v mlze. V Budapešti o ní bez konkrétního výsledku mluvili zástupci Evropské unie pod vedením českého premiéra Mirka Topolánka se zeměmi, které se mají jeho stavby účastnit. Některé státy požadují, aby na výstavbu finančně přispěla taky Evropská unie.
Cesta středoasijského plynu do Evropy měla začít na březích Dunaje. Jen pár dní po skončení plynové krize se budapešťský summit pokusil rozhýbat zamrzlý projekt Nabucco. Jeho hlavní cíl je oslabit závislost Evropy na Rusku coby producentovi i dodavateli plynu. Ten by měl od Břehů Kaspického moře putovat do evropských domácností ne přes Rusko a Ukrajinu, ale přes Adzerbajdžán, Gruzii, Turecko a Bulharsko. Jenže i tyto země jsou si vědomy své ceny, a třeba Turecko naznačilo, že by pokrok projektu Nabucco mohlo spojit s otázkou začlenění této východní výspy Evropy do Evropské unie.
Navíc Rusové lákají Evropu, a především pak Balkán, na svůj nový projekt, větev plynovodu Southstream, jehož hlavní devízou je podle Rusů obejití Ukrajiny. A nutno dodat, že projekt má k realizaci blíž, dokonce se na něm podílí řada evropských firem, Bulharsko už podepsalo s ruskou stranou dohodu o spolupráci.
I členové české delegace před příjezdem na budapešťský summit přiznávali, že setkání představuje jednu z posledních šancí, jak projekt Nabucco zachránit. Klíčové evropské země ho za svou prioritu nepovažují. „Má zabezpečit nejen naši energetickou bezpečnost a bezpečnost dodávek, ale taky naši nezávislost, fakticky naši svobodu,“ vyhlásil český premiér Mirek Topolánek. „Nabucco by mělo být zařazeno mezi klíčové priority a na začátku by mu měla unie poskytnout alespoň 200 milionů eur. Později budou potřeba další dvě miliardy z evropského rozpočtu,“ vypočítal maďarský premiér Ferenc Gyurcsány. Jistotu jen půjček nabídl na summitu eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs.
