Brusel – Češi podpoří snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent, ale na více elektřiny z obnovitelných zdrojů přistoupí pouze pod podmínkou, že to neomezí jejich rozhodování o vlastním energetickém mixu nebo to příliš nezdraží ceny energií. S tím jede na summit Evropské unie premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Hlavním tématem jednání lídrů osmadvacítky by měl být klimaticko-energetický balíček. Evropská unie by ráda do roku 2030 snížila emise skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990. S tím čeští představitelé nemají problém, jak dnes před začátkem summitu sdělil premiér novinářům.
Co se týče dalšího bodu balíčku, tedy zvýšení poměru elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů, tam si klade Sobotka podmínky. Na tento závazek totiž přistoupí pouze tehdy, pokud to zemi neomezí v rozhodování o vlastním energetickém mixu či nepovede k přílišnému nárůstu cen energií.
Během dvoudenního trvání summitu se očekává obtížné hledání kompromisů mezi jednotlivými zeměmi. „Každý z těch států si chce bránit svou vlastní konkurenceschopnost, své podniky a svou ekonomiku, a proto se dá očekávat, že to bude docela tvrdý boj,“ říká Adéla Denková, redaktorka portálu EurActiv.cz.
Evropa je na jedné straně velkým zastáncem ochrany životního prostředí, ale na druhou stranu evropský průmysl za tento boj platí velké peníze - má vysoké faktory a tím se zdražují i jeho výrobky. Klesá tak jeho konkurenceschopnost oproti Číně, Americe a dalším státům. Po ekonomické krizi je tedy mezi politiky velká snaha najít mezi životním prostředím a průmyslem takovou rovnováhu, která nebude bránit nastartování hospodářství. V důsledku ukrajinsko-ruské krize se také jako velmi naléhavá jeví otázka energetické soběstačnosti.
Česko má v plánu spolu s dalšími státy východní Evropy dosáhnout kompromisů zvláště v otázce zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie ve výrobě elektřiny. Těžce se bude podle očekávání vyjednávat obzvlášť s Polskem. „Chceme si udržet naše vlastní národní tempo z hlediska zvyšování podílu obnovitelných zdrojů tak, aby se to negativně neprojevilo v cenách elektrické energie,“ řekl Sobotka a připomněl negativní zkušenosti kolem takzvaného solárního boomu.
Nové závazky, které hovoří až o 27 procentech energie z obnovitelných zdrojů, prosazuje zejména Německo. Podle českého premiéra je ale důležité brát ohled na to, aby tato nařízení neohrozila konkurenceschopnost českého průmyslu. Otevřenou zůstává kromě konkrétních čísel a závazků zejména otázka podoby možných kompenzací, které mají právě nebezpečí ztráty konkurenceschopnosti redukovat. Na nich hlasitě trvá zejména Polsko, které například 90 procent své elektřiny stále vyrábí z uhlí.
Přestože by spory mezi členskými státy mohly rozhodnutí o balíčku posunout na další jednání, je zde podle Denkové celkem velký tlak na to, aby se státy skutečně už na něčem dohodly. A zároveň jde o poslední summit, kterému předsedá Herman van Rompuy. Příště už na jeho místě bude sedět bývalý polský premiér Donald Tusk a vzhledem k tomu, že Polsko dělá při jednáních o balíčku podle novinářky největší potíže, řada členských států tlačí na to, aby byl přijat právě před Tuskovým nástupem do čela Evropské rady.
Pokud by nyní nebyl kompromis o podobě balíčku nalezen, zpomalilo by to zřejmě celý proces unijní přípravy na celosvětovou klimatickou konferenci plánovanou na konec příštího roku do Paříže. EU před ní chce mít už příští rok na jaře připravenou svou vyjednávací pozici. „Jestli nebude dohoda v Bruselu mezi evropskými zeměmi, které pokročily nejdál, tak jak chcete přesvědčit Číňany, Američany nebo chudší země?“ připomněl před podvečerním začátkem jednání francouzský prezident Francois Hollande.
Podle Sobotkových slov se na summitu bude vedle klimaticko-energetického balíčku řešit také reakce na šířící se epidemii eboly. „Tento summit bude především o rizicích, a tím hlavním rizikem, kterému čelíme, je ebola,“ zdůraznil před začátkem jednání britský premiér David Cameron. Dalšími tématy pak bude ukrajinská krize a hrozba Islámského státu. Hlavním tématem summitu je ale budoucnost energetiky do roku 2030.
