Sněmovna z dostavby Dukovan vyloučila firmy z Ruska a Číny. Bezpečnostní dotazník pro uchazeče je hotov

Nahrávám video
Události: Dostavba Dukovan
Zdroj: ČT24

Stát pro stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany bude smět využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, Čína ani Rusko mezi ně nepatří, rozhodli poslanci. ČEZu už byla odeslána finální podoba takzvaného bezpečnostního dotazníku k zhodnocení uchazečů o tuto stavbu. Posoudily jej resort vnitra i bezpečnostní složky, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Očekává, že ČEZ dotazník obratem pošle uchazečům.

Dotazník mají dostat pouze francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Garantovat to má podle dřívějšího Havlíčkova vyjádření vládní usnesení i zadávací dokumentace, ve které jsou uchazeči, s nimiž bude stát jednat, výslovně uvedeni. Následného tendru se tak nebudou moci zúčastnit jiné firmy, a to ani v roli subdodavatelů. Stát v minulosti z dalších zájemců vyloučil firmy z Ruska a Číny.

„Byl odsouhlasen finální text takzvaného bezpečnostního dotazníku, byl to ten očekávaný potvrzující text od ministerstva vnitra a šesti úřadů. Finální znění bezpečnostního dotazníku je v tuto chvíli v souladu s ministerstvem vnitra, průmyslu a bylo odesláno v minulých dnech společnosti ČEZ. Předpokládám, že ho obratem pošle jednotlivým uchazečům,“ poznamenal Havlíček.

„Průběžně se s uchazeči jedná, zejména společnost ČEZ. Pokud sem přijede nějaký vrcholný představitel, jsme připraveni ho přijmout a činíme tak. Je to už v tuto chvíli v rukou ČEZu. Všichni jsou s tím dostatečně dobře seznámeni, akceptují tuto variantu,“ dodal ministr.

Sněmovna vyloučila firmy z Ruska a Číny z dostavby Dukovan

Sněmovna ve středu zároveň rozhodla, že stát pro stavbu nového bloku elektrárny Dukovany nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny; využít může pouze  technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách. Zákon teď projedná Senát, který do ní má začlenit pasáže o bezpečnostních zárukách.

Vicepremiér Havlíček s úpravou souhlasil. Opozice díky této dohodě o uzákonění bezpečnostních záruk přestala po půl roce blokovat schválení normy o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, která se týká financování dostavby dukovanské elektrárny. Zákon, který dolní komora projednávala od loňského června, má nabýt účinnosti od ledna 2022. 

Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování celého projektu. Ministerstvo průmyslu a obchodu by podle dalšího opozičního ustanovení zákona smělo smlouvu o výkupu elektřiny z Dukovan uzavřít pouze v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti. 

Vláda už v polovině dubna oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat do tendru ruskou společnost Rosatom. Ministři schválili usnesení, že takzvaný bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, to znamená firmám EDF, KHNP a Westinghouse. Už dříve byla vyřazena čínská firma CGN.

Proti vyřazení ruských nebo čínských firem byli komunisté. Podle Leo Luzara (KSČM) se stal zákon obětí účelových geopolitických hrátek, kvůli nimž se cena elektřiny do budoucna pro české uživatele zvýší. Tato tvrzení označil pirátský poslanec a jaderný inženýr Petr Třešňák za „soubor demagogií“.

Sněmovna na podnět komunistů a Pirátů k zákonu přijala doporučení vládě, aby pro dostavbu dalšího jaderného bloku v České republice „vypsala otevřené mezinárodní výběrové řízení tak, aby zajistila co nejefektivnější, bezpečnou, ekonomicky a časově nejvýhodnější variantu s ohledem na národní bezpečnost“. Vítězná nabídka by zároveň měla maximálně využít české dodavatele a stabilní a udržitelnou nízkou cenu elektrické energie.

Ekologické organizace Hnutí Duha a Calla uvedly, že sněmovna vydala svým souhlasem vládě bianco šek na nový jaderný reaktor v Dukovanech. „Celý zákon jen ukazuje, že jaderná energetika se stala nekonkurenceschopnou a neobejde se bez štědré veřejné podpory,“ řekl energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens. „Senát je nyní na tahu a může alespoň omezit navržené výkupní ceny elektřiny tak, aby dopady na spotřebitele nebyly příliš velké,“ dodal.

Vládou navrhovaný zákon počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 2 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 2 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026
Načítání...