Brusel - Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se ostře ohradil proti tomu, jak řecká vláda veřejně interpretuje požadavky komise ohledně snahy o vyřešení řecké dluhové krize. Juncker podle agentury Reuters reagoval velmi podrážděně a řecký kabinet obvinil, že klame své voliče. Řecký premiér Alexis Tsipras zase prohlásil, že pokud se Řecku nepodaří uzavřít včas novou dohodu o finanční pomoci s mezinárodními věřiteli, nezaplatí Atény svůj dluh Mezinárodními měnovému fondu, který je splatný koncem měsíce.
Šéf EK viní řeckou vládu, že lže
„Nezajímá mě řecká vláda, určitě mě ale zajímá řecký lid,“ řekl Juncker a poznamenal, že mnozí „trpí více než ostatní v Evropské unii“ kvůli snaze snížit Řecku dluhy. „Debata v Řecku i mimo Řecko by byla jednodušší, kdyby řecká vláda říkala, co přesně komise opravdu navrhuje. Kladu Řekům za vinu, že tvrdí řecké veřejnosti něco, co neodpovídá tomu, co jsem já řekl řeckému premiérovi,“ zdůraznil šéf Evropské komise.
Juncker, který v poslední době kritizoval řeckého premiéra Alexise Tsiprase za to, že s ním nedokázal dospět k dohodě, upozornil, že komise nepodporuje zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na léky a elektřinu, jak tvrdí řecká strana. Naopak navrhla jiné způsoby, jak vylepšit řecký rozpočet, včetně „mírného snížení“ výdajů na obranu. Tsipras tvrdil, že na základě návrhů komise by se DPH na elektřinu zvýšila o deset procentních bodů. Řecký ministr zdravotnictví zase prohlásil, že je proti tomu, aby se zvyšovala DPH na léky.
Transparent levicových demonstrantů proti úsporným opatřením
Jednání mezi Řeckem a jeho věřiteli, která mají zabránit hrozící platební neschopnosti Řecka a možnému odchodu země z eurozóny, o víkendu zkrachovala. „Rozhovory musí začít znova. Zaznamenal jsem, že řecká vláda uvedla, že je připravena vrátit se k jednacímu stolu. Stejně jako Evropská komise. Věřitelské instituce a Atény by se tedy měly vrhnout do práce a vyřešit ony palčivé otázky,“ prohlásil francouzský prezident Francois Hollande. Už v pondělí se ale obě strany vzájemně obviňovaly z nedostatečné vstřícnosti a nejevily ochotu k dalším ústupkům.
Řecký ministr financí Janis Varufakis pak prohlásil, že žádný nový seznam reforem Atény nepředloží, protože „euroskupina není tím správným místem, kde představovat návrhy, o kterých se nediskutovalo a nejednalo dříve na nižší úrovni“. Zástupci tří věřitelských institucí, tedy Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, se podle něj musí vrátit k jednacímu stolu s „jasným, silným mandátem“. Zopakoval přitom svůj apel na německou spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou, aby se odhodlala k „proslovu naděje“ a vyslala signál, že Evropa už skoncuje se svým voláním po přísných řeckých úsporách. Odvolal se přitom na podobný projev, který byl po skončení druhé světové války určený Německu.
Řecko má do konce tohoto měsíce splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) dluh v celkové výši asi 1,6 miliardy eur (43,6 miliardy Kč). Peníze ale nemá, a pokud se s věřiteli nedohodne na uvolnění zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dříve dohodnutého záchranného programu, ocitne se na pokraji státního bankrotu. MMF je spolu s Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou (ECB) jedním z hlavních věřitelů Řecka.