Berlín – „Situace je složitá,“ napsal ve svém dopise Evropské centrální bance 6. června německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Současný záchranný balík pro Řecko není dostačující. Platební schopnost Atén je reálně ohrožena. Země potřebuje další pomoc a více času na splátku svých dluhů, dodává ministr ve svém dopise. Dnes svá slova podle poslanců německé vládní koalice znovu potvrdil, když řekl, že bude země do roku 2014 potřebovat dalších 90 miliard eur (2,2 biliony korun). Má jít o druhý záchranný balík.
Schäuble: Řecko bude potřebovat dalších 90 miliard eur
Bez další pomoci se Atény neobejdou
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble:
„Návrat Řecka na kapitálové trhy do roku 2012, jak předpokládá současný plán, se zdá více než nereálný. Jinými slovy – objem současné pomoci nestačí k pokrytí finančních potřeb Řecka.“
Bez nového programu a další pomoci se podle Schäubla Řekové neobejdou. Zdroje z koalice agentuře Reuters sdělili, že Schäuble se o sumě 90 miliard zmínil na uzavřené schůzce s poslanci. To znamená, že se EU bude muset složit Řecku na novou pomoc, jinak bude muset předlužená země vyhlásit bankrot.
Schäuble proto navrhuje, aby břímě další řecké pomoci nesli jak daňoví poplatníci, tak soukromí investoři. Nejlepším způsobem, jak sdílení řeckých problémů dosáhnout, je podle německého ministra „skrze převod dluhopisů, který povede k prodloužení doby splatnosti hlavních řeckých závazků o sedm let, a zároveň tak vznikne pro Řecko dost prostoru, aby plně implementovalo nezbytné reformy a získalo zpět důvěru trhu“. Německý ministr tak v podstatě po věřitelích žádá dobrovolnou výměnu dluhopisů za instrumenty s delší splatností.
V minulých týdnech bylo hodně diskutováno, jak zahrnout do nové pomoci Řecku banky, hedgeové fondy a jiné soukromé držitele dluhopisů. Evropské autority se především obávají toho, že by takový krok mohl přitížit zemím, které se s problémy ve veřejných financích také potýkají. Jde například o Španělsko. Jeho zhroucení by mělo katastrofální důsledky pro celou eurozónu. Proto ve své včerejší zprávě Evropská komise zemi vyzvala, aby pokročila v reformách, které sníží její dluhy, a nespoléhala se na příliš optimistické výhledy ekonomického růstu.
Škrty se v Aténách velké oblibě netěší
V současnosti mají Atény problém v prosazování úsporných opatření, kterými Evropská unie, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka podmiňují uvolnění další části 110miliardové půjčky. Škrty se nelíbí jak opozici, tak Řekům, kteří už měsíce dávají najevo nespokojenost rozsáhlými stávkami a demonstracemi.
Na konci minulého týdne se však po kontrolní návštěvě Atén nechali věřitelé slyšet, že přes těžkosti Řecka půjčku uvolní nejspíše v červenci. Závěry z několikadenní návštěvy také navrhují, aby byla schválena nová, rozšířená pomoc Řecku. O té nyní eurozóna intenzivně jedná. Jde o tříletou pomoci Řecku v sumě 80 až 100 miliard eur, která by měla nahradit dosavadní úvěrový program. Tu nabízí šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker výměnou za další škrty v řeckém rozpočtu.
Nalije unie do Řecka další peníze? Německo to zařídí
Konečné rozhodnutí nejspíš padne 19. a 20. června, kdy se sejdou správci státních pokladen jednotlivých členských zemí. Už ve svém dopise však Schäuble vyjádřil víru, že bude další pomoc pro Řecko na této schůzi schválena.
Editor BBC Europe Gavin Hewitt:
„Voliči v Evropě se pomalu připravují na fakt, že Řecko bude nejspíše potřebovat dalších sto miliard eur.“
Ke všemu se do problémů Evropy začínají vkládat i Spojené státy. Během úterní návštěvy německé kancléřky Angely Merkelové ve Washingtonu totiž americký prezident Barack Obama na Evropu tlačil, aby zabránila „katastrofálnímu“ pádu Řecka, a zdůraznil, že je třeba, aby vše Německo vzalo do vlastních rukou. Stabilita eurozóny je pro Spojené státy klíčová. Obama utrpěl velkou ztrátu politické obliby již kvůli domácím problémům, jako je vysoká nezaměstnanost a nafukující se vládní dluhy. Problémy v zemích platících eurem, které by domácí situaci ještě zhoršily, proto prezident nepotřebuje.