S křížkem po funuse: Evropská komise posvětila doslazení vína

Brno/Brusel – Vinaři si mohou oddechnout. Evropská komise jim konečně udělila výjimku v doslazování moštu, ze kterého vyrábějí víno. Do sta litrů hroznového moku mohou přisypat zhruba o kilo cukru víc, vykompenzují tak letošní nepříznivé počasí. Rozhodnutí komise ale jen oficiálně posvětilo to, co už se dávno stalo. Mošt je totiž nutné dosladit hned po sklizni, většina vinařů tak už má tuto proceduru dávno za sebou.

„Za vinaře můžeme říct, že co mají ve sklepech sklizeno a prokvašeno, vyrobili podle toho, co schválila Evropská komise,“ potvrdil tajemník Svazu vinařů ČR Martin Půček. „Je vidět nesmyslnost tohoto systému. To je, jako by dnes začalo sněžit a my jsme se začali dotazovat, jestli můžeme sníh uhrnovat,“ zhodnotil Půček.

Zákon totiž zakazuje přislazovat už vyrobená vína, cukr se proto přidává do vinného moštu – tedy meziproduktu při výrobě. „Doslazování moštu se provádí záhy po sklizni. Vzhledem k tomu, že většina vinařů už dávno úrodu sklidila, je rozhodování sice pěkné, ale bezpředmětné,“ řekla vinařka Lenka Veverková z Čejkovic.

Například v roce 2010 přišla odpověď z Bruselu až v prosinci, když už bylo nové víno dávno vyrobené. Letos to komise stihla zhruba dva týdny před svatým Martinem, kdy se poprvé otvírají letošní vína. Vinařům tak nezbývá než sladit bez ohledu na to, zda povolení Bruselu mají, či ne.„Pokud jsou hrozny posbírány dřív, než mají technologickou zralost, to znamená takových 13 až 14 stupňů normalizovaného moštoměru, tak by se víno nedalo ani vyrobit. Pokud by do něj nebyl přidán cukr zvenčí, nemělo by dostatečné množství alkoholu,“ vysvětlil předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray.

Letos bylo z tuzemských vinohradů podle odhadů předčasně sklizeno zhruba 40 procent úrody. Na vině je nedostatek slunce, jež zvyšuje cukernatost hroznů, a zářijové deště, kvůli kterým úrodu napadla hniloba. Evropskou komisi žádalo kvůli nepřízni počasí o výjimku víc evropských států včetně vinařské velmoci – Francie.

Cukernatost vína

Pro měření cukernatosti je určena jednotka Československého normalizovaného moštoměru – zkráceně °NM. Obsah cukru v bobulích je jedním z faktorů, které určují, jaké víno se dá z hroznů vyrobit. Pokud víno obsahuje dostatek přírodních cukrů a nebylo doslazováno, může se z něj vyrobit víno s přívlastkem.

Nařízení EU určuje, o kolik je možné mošty maximálně dosladit. Pro pěstování révy vinné je Evropa rozdělena na zóny A, B, CIa, Cib, CII, CIIIa, CIIIb. Morava spadá do zóny B, kde je povoleno přidat až přes 3 kila cukru na 100 litrů. V Čechách je to přes 5 kilo na 100 litrů, tamní vinohrady jsou zařazeny do zóny A. V zóně C jsou převážně jižní státy, v některých se nesmí mošty doslazovat vůbec, ale naopak je povoleno mošty dokyselovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
před 3 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánovčera v 10:37‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:14‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:14‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.