Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,5 procenta z 2,6 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu, který zveřejnil Český statistický úřad. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil o půl procenta. I přes zpomalení a rizika ve vývoji v zahraničí je výkon české ekonomiky v prvním čtvrtletí podle ekonomů solidní. Nicméně za celý rok čekají zpomalení růstu k 2,5 procenta po loňských 2,9 procenta.
Růst české ekonomiky nepatrně zpomalil. Solidní výsledek, shodují se analytici
Události: Česká ekonomika v prvním čtvrtletí (zdroj: ČT24)
„S ohledem na některá čísla z domácí i evropské ekonomiky publikovaná v prvních měsících letoška jde o slušný výsledek,“ komentoval čísla analytik ČSOB Petr Dufek. A hlavní ekonom Deloitte David Marek mu dává za pravdu: „V kontextu nijak oslnivých výsledků v klíčových evropských ekonomikách je tempo růstu české ekonomiky velmi dobrým výsledkem.“
Ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda si všímá toho, že česká ekonomika i letos zaostává za ekonomickým výkonem zemí visegrádské čtyřky. Stejně tak poukazuje na trvající rizika pro českou ekonomiku. „Jde zejména o další eskalaci americko-čínské obchodní války, možné zahájení americko-evropské obchodní války, zpomalení čínské ekonomiky a stále možný tvrdý brexit ve druhé polovině roku,“ přiblížil.
Předpokládáme, že situace v eurozóně se bude postupně vylepšovat. Zrychlení by tak měla zaznamenat i domácí ekonomika. Přesto letošní růst podle všeho nedosáhne hodnot z předchozích dvou roků. Hlavním tahounem zůstane soukromá spotřeba. Tu i nadále podporuje velmi nízká nezaměstnanost a velmi slušný růst mezd.
Podle údajů Eurostatu Německo vykázalo meziroční růst HDP o 0,7 procenta, Francie o 1,1 procenta, Itálie 0,1 procenta, Rakousko o 1,4 procenta, eurozóna o 1,2 procenta a celá EU o 1,5 procenta. Růst slovenské ekonomiky pak v prvním čtvrtletí byl 3,7 procenta, Polska 4,6 procenta a Maďarska 5,2 procenta.
Průmysl překvapením
Předběžné odhady ČSÚ označují za hlavními faktory růstu české ekonomiky v prvním čtvrtletí zahraniční poptávku a spotřebu domácností. „K tvorbě hrubé přidané hodnoty nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, dařilo se i většině odvětví služeb a také stavebnictví,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Řada ekonomů přitom na vyjádření ČSÚ ohledně příspěvku průmyslu upozornila. „Velmi překvapivé je především konstatování ČSÚ, že dominantním faktorem růstu tuzemského hospodářství byl zpracovatelský průmysl. Pohled na slabý vývoj průmyslové produkce v prvním čtvrtletí totiž něco takového rozhodně nenaznačoval,“ uvedl například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler v souvislosti s tím upozornil, že podle dříve zveřejněných měsíčních čísel průmysl mezičtvrtletně poklesl o více než procento a průměrný meziroční růst v prvním čtvrtletí byl jen nepatrně nad úrovní stagnace.
Zaměstnanost byla v prvních třech měsících roku o půl procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí. Meziročně vzrostla o 1,4 procenta. „V počtu zaměstnaných osob tak opět zvýšila své historické maximum v časové řadě od roku 1993,“ dodali statistici.