Růst české ekonomiky nepatrně zpomalil. Solidní výsledek, shodují se analytici

Nahrávám video

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,5 procenta z 2,6 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu, který zveřejnil Český statistický úřad. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil o půl procenta. I přes zpomalení a rizika ve vývoji v zahraničí je výkon české ekonomiky v prvním čtvrtletí podle ekonomů solidní. Nicméně za celý rok čekají zpomalení růstu k 2,5 procenta po loňských 2,9 procenta.

„S ohledem na některá čísla z domácí i evropské ekonomiky publikovaná v prvních měsících letoška jde o slušný výsledek,“ komentoval čísla analytik ČSOB Petr Dufek. A hlavní ekonom Deloitte David Marek mu dává za pravdu: „V kontextu nijak oslnivých výsledků v klíčových evropských ekonomikách je tempo růstu české ekonomiky velmi dobrým výsledkem.“

Ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda si všímá toho, že česká ekonomika i letos zaostává za ekonomickým výkonem zemí visegrádské čtyřky. Stejně tak poukazuje na trvající rizika pro českou ekonomiku. „Jde zejména o další eskalaci americko-čínské obchodní války, možné zahájení americko-evropské obchodní války, zpomalení čínské ekonomiky a stále možný tvrdý brexit ve druhé polovině roku,“ přiblížil.

Předpokládáme, že situace v eurozóně se bude postupně vylepšovat. Zrychlení by tak měla zaznamenat i domácí ekonomika. Přesto letošní růst podle všeho nedosáhne hodnot z předchozích dvou roků. Hlavním tahounem zůstane soukromá spotřeba. Tu i nadále podporuje velmi nízká nezaměstnanost a velmi slušný růst mezd.
Viktor Zeisel
ekonom Investment Banking

Podle údajů Eurostatu Německo vykázalo meziroční růst HDP o 0,7 procenta, Francie o 1,1 procenta, Itálie 0,1 procenta, Rakousko o 1,4 procenta, eurozóna o 1,2 procenta a celá EU o 1,5 procenta. Růst slovenské ekonomiky pak v prvním čtvrtletí byl 3,7 procenta, Polska 4,6 procenta a Maďarska 5,2 procenta.

Průmysl překvapením

Předběžné odhady ČSÚ označují za hlavními faktory růstu české ekonomiky v prvním čtvrtletí zahraniční poptávku a spotřebu domácností. „K tvorbě hrubé přidané hodnoty nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, dařilo se i většině odvětví služeb a také stavebnictví,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Řada ekonomů přitom na vyjádření ČSÚ ohledně příspěvku průmyslu upozornila. „Velmi překvapivé je především konstatování ČSÚ, že dominantním faktorem růstu tuzemského hospodářství byl zpracovatelský průmysl. Pohled na slabý vývoj průmyslové produkce v prvním čtvrtletí totiž něco takového rozhodně nenaznačoval,“ uvedl například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler v souvislosti s tím upozornil, že podle dříve zveřejněných měsíčních čísel průmysl mezičtvrtletně poklesl o více než procento a průměrný meziroční růst v prvním čtvrtletí byl jen nepatrně nad úrovní stagnace. 

Zaměstnanost byla v prvních třech měsících roku o půl procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí. Meziročně vzrostla o 1,4 procenta. „V počtu zaměstnaných osob tak opět zvýšila své historické maximum v časové řadě od roku 1993,“ dodali statistici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 11 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled