Ruská centrální banka chce zachránit systémově důležitou banku Otkritie

Ruská centrální banka uvedla, že plánuje stát se hlavním investorem v jedné z největších soukromých bank v Rusku Otkritie, aby problémovou banku zachránila. Současní majitelé a členové nejvyššího vedení Otkritie budou spolupracovat s regulátorem. Fungování Otkritie rozhodnutí nijak neovlivní, uvádí se v prohlášení.

Otkritie je jednou z několika bank, kterým klesla likvidita poté, co centrální banka odebrala licenci bance Yugra. V posledních měsících také zažívá obrovský odliv vkladů kvůli obavám o kvalitu jejího úvěrového portfolia. To vyvolalo obavy trhu o stabilitu ruského bankovního sektoru. Tyto obavy zřejmě posílí také záchrana banky, která přinese i otázky o tom, zda další velké banky nemají podobné problémy a jak centrální banka dohlíží na sektor, napsala agentura Reuters.

Centrální banka chce na záchranu Otkritie použít fond zřízený kvůli očištění bank od toxického majetku. Neupřesnila zatím, jak velký podíl v Otkritie převezme. V současnosti vlastní podíl 65 procent procent v bance holding Otkritie, mezi jehož akcionáře patří skupina podnikatelů a vedoucích pracovníků z firem jako Lukoil, banka VTB či z vedení Otkritie. 

Některé ratingové agentury, včetně ruské ACRA, oznámily, že přezkoumávají možné snížení ratingu banky.

První náměstek guvernérky centrální banky Dmitrij Tulin uvedl, že bude trvat šest až osm měsíců, než se za pomoci centrální banky podaří obnovit finanční zdraví Otkritie. V první fázi záchrany, která by měla trvat tři měsíce, budou omezena práva akcionářů a jejich podíl klesne na nejvýše 25 procent. Po druhé fázi záchrany, která má trvat tři až pět měsíců, by mohli současní akcionáři banky zcela přijít o svá vlastnická práva, pokud zůstane kapitál banky
negativní.

Bank of Moscow se zachraňovala, zato stovky bank v posledních letech skončily

Centrální banka rovněž neuvedla, kolik ji bude záchrana Otkritie stát. Doposud nejdražší byla záchrana Bank of Moscow v roce 2011, páté největší banky podle majetku v té době, za kterou centrální banka utratila 395 miliard rublů (146 miliard korun).

Centrální banka za poslední čtyři roky zavřela více než tři sta bank, převážně malých ústavů, o kterých se domnívá, že jsou rizikem pro finanční systém. V zemi stále působí kolem pěti set bank. Otkritie je však považována ruskou centrální bankou za systémově důležitou. Podle agentury Interfax je z hlediska majetku sedmou největší bankou v zemi a největší soukromou bankou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 7 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 14 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 14 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...